reklama

Proč máme velký mozek? A co je intencionalita?

Zástupci řádu primátů při své evoluci vsadili na mozek. Nemáme velké drápy, zuby, velkou sílu, nemáme extrémní rychlost nebo velký žaludek. Máme inteligenci a sociální pouta. Jako jednotlivci se rozlišujeme, víme, jaké máme s kým vztahy. Všeobecně se dá říci, že právě mozek způsobil náš úspěch. Proč ho však má člověk o tolik větší než ostatní primáti?

Písmo: A- | A+
Diskusia  (88)

Důležité je, čím se primát živí
Neznám jiného primáta, který by byl tam masožravý jako člověk. Šimpanzi sice aktivně loví, maso však netvoří podstatnou část jejich jídelníčku. Společný předek lidí a šimpanzů, který žil před přibližně 7 milióny let, na tom byl zřejmě podobně. Australopitéci (u kterých se předpokládá o trochu větší masožravost/mrchožravost) na tom byli s obsahem mozku 400 cm3 jen o trochu lépe než dnešní šimpanzi. První zástupci rodu Homo se dostali na 600 cm3, Homo erectus osciloval od 800 do 1100 cm3, současný člověk má obsah mozku od 1200 do 1600 cm3. Nejpodstatnější přitom je právě ona oscilace. Když se australopitékus narodil s příliš malým mozkem, byla jeho šance na úspěšné předání genetické informace mizivá (pokud přežil dětství). Pokud se narodil s mozkem příliš velkým, jeho tělo nestíhalo tento velký mozek uživit a hendicap byl obdobný (všeobecně se uvádí, že se mozek spotřebuje okolo 20% přijaté energie). V rámci populace tedy přežívají jedinci, kteří mají obsah mozku mezi dvěma optimálními rozhraními. Co se stane, pokud populace přejde z nějakého důvodu (například změnou životního prostředí) na výživnější potravu? Jedinec, který by dříve nepřežil, protože jeho mozek byl příliš velký, nyní přežije. Naopak má výhodu. Už šimpanzi jsou známí jako „politici“ (doporučuji knihu Franse de Waala Dobráci od přírody). O pozici alfa samce rozhodují spojenectví s jinými samci a aliance se samicemi. Alfa samec má přednostní přístup k samicím, jeho geny se za období jeho „vlády“ předávají víc, než geny jiných samců. Člověk není jiný. I v lidské společnosti má alfa samec (řiditel firmy nebo politik) větší šanci k předání své genetické informace.
Na začátku byl tvor jen o trochu víc masožravější než současní šimpanzi. První zástupce rodu Homo byl aktivnějším lovcem, zástupce Homo erectus byl už nejen zdatný běžec, lovec a cestovatel (z Afriky pronikl do Evropy a Asie), ale navíc používal oheň (minimálně ho znal). Pravděpodobně právě tepelně upravené maso umožnilo další zvětšování mozku a vznik archaického Homo sapiens, který byl předchůdcem neandertálců a nás. Před šedesáti nebo padesáti tisíci let nastala expanze moderního člověka z Afriky (doporučuji knihu Spencera Wellse Adam a jeho rod). Tito "vysoce organizovaní lovci" (formulace z knihy) osídlili celý svět a prosadili se i na území do té doby ovládanými neandertálci. 
Teorie mozku závisejícího na potravě elegantně vysvětluje problém, nad kterým vědci pouze nervózně pokašlávají, případně ho uvádí jako "zajímavost" (která vznikla pravděpodobně nedopatřením) - neandertálci měli v průměru mozek větší, než my. Obsah více než 1600 cm3. Jak to, že měli větší mozek? Vysvětlení se nachází ve faktu, že neandertálci byli jako lovci velké zvěře pravděpodobně masožravější než my. Mozek této velikosti dokázali snadněji než my uživit.
Stručně: Mozek je variabilní. Svoji velikost dokáže přispůsobit energetickým zdrojům. Na co je nám však dobrý?

Intencionalita
Na podzim 2009 vyšla v češtině kniha Příběh rodu Homo od Robina Dunbara. V této knize je velmi podrobně vysvětlen termín "intencionalita". Označují se jím "duševní stavy provázející uvědomělé procesy, jako jsou doměnky, touhy, či záměry." Já vím (1), že ty chceš (2) je nejjednodušším příkladem intencionality druhého stupně. Robin Dunbar popisuje, že Shakespeare musel předpokládat (1), že diváci uvěří (2), že Jago předpokládá (3), že mu Othello uvěří (4), že je mu Desdemona nevěrná (5). Intencionalita pátého stupně. Nebo srozumitelněji, intencionalita v marketingu: Vím (1), že musím zjistit (2), jaká očekávání (2) klient má, aby nabídku přijal (4). Tolik, pokud jsem prodejce. Pokud jsem šéf firmy, nevyhnu se očekávání (další stupeň), že moji zaměstnanci budou jednat přesně takto. K vedení firmy je tedy třeba minimálně intencionality pátého stupně (lidstvo běžně používá intencionalitu pátého, případně šestého stupně). O vytváření smysluplných a logicky pochopitelných příběhů s intencionalitou vyšší, než šestého stupně, Robin Dunbar píše: "Jakýkoli příběh dosahující vyššího než šestého stupně byl natolik neuchopitelný, že jsem skončil ve stavu naprostého zmatku. Následovala láhev whisky a nakonec mi někdy nad ránem nezbylo než rezignovat a s oním šestým stupněm se zkrátka smířit."
Zajímavé je, že děti do čtyř let intencionalitu druhého stupně nemají. Skuste jim vyprávět příběh o dvou panenkách a hračce schované v košíku (těším se, až naše prťata povyrostou a začnou lépe mluvit - hned to vyskouším). Jedna panenka "odejde" a druhá schová hračku do krabice. Pak se první panenka vrátí a vy se dítěte zeptáte: "Kde si ta panenka myslí, že hračka je?" Dítě do čtyř let bude tvrdit, že v krabici. Nedokáže si uvědomit "já něco vím, ale ty ne". Stejně tak nejsou intencionality ani druhého stupně schopni autisté, problémy s ní mají v určitých chvílích schizofrenici ("přečtou" zle úmysly ostatních a dojdou k názoru, že jim chtějí ublížit).
Jak jsou na tom primáti? Všeobecně se soudí, že opice mají pouze intencionalitu prvního stupně (možná s výjimkou malp kapucínských). U šimpanzů se věří v intencionalitu druhého stupně. Pak zřejmě i společný předek šimpanze a člověka intencionalitu druhého stupně měl. Intencionality třetího stupně dosáhl pravděpodobně Homo erectus, podle velikosti čelního laloku se předpokládá, že archaický Homo sapiens už měl intencionalitu čtvrtého stupně. Otázkou je, zda vyššího stupně než čtvrtého dosáhl nendertálec. Vědci si nejsou jisti. Je možné, že jeho mozek fungoval jinak, než náš (měl zvětšenou zrakovou část). Jisté však je, že my jsme intencionalitu vyšší než pátého stupně zvládli za posledních několik set tisíc let. Skutečnost, že ovládáme marketing, politiku a strategii lépe, než jakýkoli z žijících primátů, je naší konkurenční výhodou.
Stručně: Bez intencionality bychom si mnoho "nepokecali", přičemž nejde pouze o jazyk jako takový. Jde o fakt, že abych se mohl někoho zeptat (1) na jeho názor (2) co si myslí někdo jiný (3), musím dosáhnout minimálně intencionality třetího stupně. Bez intencionality čtvrtého stupně by neexistoval výzkum veřejného mínění. Robin Dunbar je přesvědčen, že až právě intencionalita pátého stupně umožnila vznik náboženství.

Je možné, že se náš mozek bude ještě zvětšovat?
Myslím, že neandertálci nám ukázali hranice možného. Skutečnost, že člověk není takový masožravec, jako byl neandertálec (a přestože jsme limitováni velikostí mozku při porodu), může kompenzovat pravidelný přísun kvalitní potravy. Pokud vydržíme několik tisíc let ve společnosti, minimalizující stres z hladovění, můžeme se možná dočkat zvýšení hranice mozkové kapacity na úroveň neandertálců ☺.

O teorii
Od sedmi let se zajímám o zoologii, od devíti o antropologii. Na podzim 2008 jsem na blogu Sme načrtl svoji vlastní představu o mozku, zvětšujícím se v závislosti na přijaté potravě. Tehdy jsem nevěděl nic o intencionalitě, předpokládal jsem, že je velký mozek jednoduše „sexi“. Zajímalo mě, zda dostanu v diskusi odkaz na podobnou teorii. Nakonec jsem na ni narazil sám. Když jsem si v rámci přípravy na tento blog pročítal už poněkolikáté knihu Lidé před člověkem od Roberta Foleyho (předtím mě však většinou zajímaly pasáže o struktuře vývoje hominidů), našel jsem pasáž: „Selekční tlak ve prospěch zvětšování mozku může souviset se složitostí prostředí, složitostí společenskou, či kombinací obou dvou, ale podmínky, které umožní, aby zisky převýšily ztráty, jsou nakonec vždycky energetické.“ Na jiném místě zmiňuje Robert Foley význam masa jako „vysocekvalitní potraviny“ poskytující množství energie. Přestože nepíše vyloženě o flexibilitě mozku hominidů, neodvozuje velikost mozku neandertálců a neargumentuje intencionalitou, je jeho teorie velmi podobná.

Jiří Ščobák

Jiří Ščobák

Prémiový bloger
  • Počet článkov:  752
  •  | 
  • Páči sa:  1 448x

Zájmy: square dancing (jsem caller), akvaristika, zoologie, archeologie, cestování, fotografování. Doma mám 30 menších akvárií, ženu a tři dcery. Moje firma organizuje na Slovensku soutěž finančních produktů s názvem Zlatá minca. Také jsem vytvořil diskusní FB skupinu, ve které se kdokoli může zeptat na cokoli ohledně slovenských bank, pojišťoven a investování (ikonka níže). Zoznam autorových rubrík:  AkvaristikaAlexandra & DanielkaCestováníFilmy, které mě zaujalyKnihy, které mě zaujalyHudba, která se mi líbíSpolečenské hryFilatelieSQUARE DANCEHistorie, archeologie, evolucePřírodaZoologieZuzkaZlatá mincaSúkromnéNezaradené

reklama

Prémioví blogeri

Martina Hilbertová

Martina Hilbertová

49 článkov
Zmudri.sk

Zmudri.sk

3 články
Juraj Karpiš

Juraj Karpiš

1 článok
Yevhen Hessen

Yevhen Hessen

20 článkov
Matúš Sarvaš

Matúš Sarvaš

3 články
Pavol Koprda

Pavol Koprda

10 článkov
reklama
reklama
SkryťZatvoriť reklamu