Zpráva ze života malých tříletých hominidů

Autor: Jiří Ščobák | 20.4.2011 o 12:46 | (upravené 20.4.2011 o 21:45) Karma článku: 14,45 | Prečítané:  4176x

Dnes mají Alexandra a Danielka (jedinec A a jedinec D) třetí narozeniny. My, kteří máme jedinečnou příležitost zblízka studovat jejich životní projevy, se s vámi rádi podělíme o několik zkušeností.

Přesně před dvěma lety jsem zveřejnil zprávu ze života našich dvou juvenilních jedinců druhu Homo sapiens sapiens. Zmínil jsem jedince D, který se narodil jako menší a jedince A, který se narodil jako o třičtvrtě kila těžší a pohodovější. Popisoval jsem vývoj jedince D, který se díky svému rychlejšímu pohybu dokázal zmocnit některých předmětů dříve než A a dokázal nad ním získat překvapivou fyzickou převahu. Některé věci se změnily, některé ne. Jedinec D je stále rychlejší než A, ten však zesílil a dokáže se efektivněji bránit. Převaha D již není tak markantní, agresivní interakce mezi oběma mláďaty probíhají déle a jsou hlasitější (doslova "rvou se jako koně"). Pozoruhodné je, že při těchto konfliktech "o cokoli"  nejde o dotyčný předmět jako takový. Pokud se přetahují například o panenku, nevyřešíme situaci, když agresorovi nabídneme panenku identickou. Ne. Agresor žádá přesně předmět, který je momentálně v držení oponenta (a ani oponent se neuspokojí s identickou panenkou). Nabízí se myšlenka, že sledujeme mocenskou hru, ve které chce každá strana vidět "rozdrceného protivníka a jeho plačící ženy a děti" (jedinec A byl opakovaně spatřen, jak se tváří v tvář bezmocnému vzteku jedince D usmívá).

IMG_1026.jpg
Vlevo D, vpravo A.

Abychom však nebyli pouze negativní. Přestože jsou oba jedinci fyzicky i psychicky odlišní, dokáží velmi dobře spolupracovat. Zajímavé je, že si oba velmi dobře uvědomují, pokud dělají něco, za co by mohli být pokáráni (likvidace vegetace, házení předmětů do akvárií, vylévání čaje na koberec, čmárání tužkou po stěně) a vykonávají tuto činnost skrytě (což je důvodem zbystřit pozornost, pokud je v jejich ubikaci ticho). Mnohé vzájemné hry jsou však docela milé a není možné neocenit, jejich přátelské chování k ostatním juvenilním jedincům svého druhu. Přistupují k nim bez ostychu, velmi často začnou komunikaci tak, že je pohladí nebo obejmou. Doopravdy nevíme, kde a kdy se u nich toto chování vyvinulo (my je to neučili, ani to po nich nežádali). Pravděpodobně je nevnímají jako konkurenty. Z výchovného ústavu, do kterého občas naše hominidy umístňujeme (tzv. "jesle") máme opakované zprávy, že nejsou agresivní vůči jiným dětem a pokud zápasí, tak mezi sebou. Od zahraničních pozorovatelů, kteří mají občas příležitost se s nimi setkat (konkrétně squaroví tanečníci v Rakousku), posloucháme opakovaně názor, že se jedná o, cituji: "extrémně přátelské děti".

IMG_7259.jpg
Lehce upatlaný od acidofilního mléka jedinec D telefonuje (s dědkom) a právě objevil, že ho při tom fotografuji.

Velice zajímavé je pozorovat chování obou mláďat k jejich matce. Ta je (stejně jako u ostatních primátů) pro naše hominidy velmi důležitá. Snaží se upoutat její pozornost, jsou velmi žárliví, pokud si jich před nimi nevšímá. Jak je všeobecně známo, tancujeme. Na tanečním večeru, v přítomnosti více lidí, jsou oba jedinci velmi samostatní. Hrají si, aktivně komunikují s ostatními, skoumají nové prostředí. Jakmile by však matka chtěla jít tancovat, je zle. Standardní scénou je pak tančící matka a za ní se řevem uhánějící mláďata, vyžadující, aby byla okamžitě zvižena a konejšena (obě matkou, obě okamžitě, obě prioritně).
Byl jsem do jisté míry nervózní, když před několika měsíci žena musela na jeden den odjet a já "pozoroval" oba jedince sám. Po jejím odjezdu propukl D v srdceryvný řev (doslova: dítě "visící" na klice u dveří), který trval asi dvacet minut. Postupně se nechali ukonejšit a zabavit sledováním YouTube. Navrhl jsem sledování Mickey Mouse, souhlasili. Než jsem našel DVD, začali si na gauči budovat "spací hnízda". Přinesl jsem si tedy peřinu a založil své "spací hnízdo" pod gaučem. Spali jsme asi dvě hodiny a probudil jsem se na to, že mě jedinec A obkládá předměty (nazývanými "hračky"). Pohoda. Zádné agresivní interakce, žádné extrémní verbální projevy. Odpoledne jsme znova spali. Klidnější den, než když je matka přítomna.
Stejná situace se v budoucnu opakovala a i podle tvrzení jiných výskumníků (přičemž ne všichni si toužili pozorování zopakovat) je chování obou jedinců v nepřítomnosti matky mnohem klidnější. Můžeme hádat, že právě citová vazba, kterou k ní mají, způsobuje jejich vzájemnou kompetici v její přítomnosti.

IMG_7167.jpg
Jedinec A před chvílí "trochu řval", pozorovateli se ho následně podařilo fotografováním rozptýlit. Je částečně umazán od borůvkového (čučoriedka - Vaccinium myrtillus) jogurtu.

Fakt, že jsou jedinci dva, přináší specifikum v jejich komunikaci. Nemají tak vysokou potřebu mluvit s námi (v porovnání s jedináčkem), hovoří méně srozumitelně než většina jedinců jejich věku (rozumí však dobře). Před několika dny jsme při krmení zažili, že jedinec A cosi žádal. Bylo to nesrozumitelné, znělo to jako "golačk". Doopravdy jsme nechápali, oč žádá. Následně se ozval D a docela srozumitelně vyslovil "omáčku". Skusili jsme ji poskytnout A a on byl spokojen. Nebylo to poprvé, co jedinec D "přeložil" řeč svého partnera.

IMG_4805.jpg
Postel o deset let starší sestry je "hradem", který stojí za "dobytí".

IMG_5958.jpg
Vzájemná spolupráce obou mláďat. Barvy, které používají, jsou speciální na sklo (identické, jakým například v restauracích píší do výlohy: "polévka za 1,50 euro").

IMG_0601.jpg
Loňské léto v jedné zahradní restauraci.

IMG_1724.jpg
Stěnu za nimi necháváme v tomto stavu. Rekonstrukce ubikací je plánována na dobu, kdy oba jedinci povyrostou.

IMG_2195.jpg
Všeobecně doporučujeme sledovaným jedincum ukazovat nové a zajímavé věci "opatrně". Walter například předvedl jedinci D kotrmelec ve vzduchu. Do dvou minut ho měl "na zájmu", "domestikovaného" a s požadavkem opakovat toto nejlépe celou následující hodinu a půl.

IMG_0330.jpg
Jedinec A v dočasné péči starší parentální generace (babičky).

IMG_1100.jpg
Pozoruhodnou vlastností mláďat Homo sapiens sapiens je schopnost usnout kdekoli a kdykoli.

IMG_5376.jpg
Námi pozorovaní jedinci se fotí velmi těžko. Od doby, co přišli na to, že je na zadní straně fotoaparátu okénko s obrázkem, utíkají vždy, když je na ně fotoaparát zacílen, k nám, aby se do okénka podívali. Toto byla jedna z vzácných výjimek.

IMG_5950.jpg
Jedinec A zaujat malováním.

I po třech letech můžeme konstatovat, že se oba naši jedinci vyvíjí dobře a my jsme s průběhem experimentu vpodstatě spokojeni. Věříme, že i v budoucnu budeme moci poskytnout podobně pozitivní reporty :).

Aktualizované 20. 4. 2011, 21:45
Fotografie z dnešního dne:
IMG_7316.jpg

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

ŠPORT

Real Madrid v šlágri remizoval s Barcelonou, gól strelil v úplnom závere

Otvárací gól strelil Luis Suárez, vyrovnal obranca Sergio Ramos.

EKONOMIKA

Deti boháčov majú vlastnú sieť, stojí za ňou Slovák

Byť bohatým je nuda, keď vás nikto nevidí.

SVET

Ako Trump za pár dní nahneval dve jadrové mocnosti

Trump sa pustil do telefonátov so svetovými lídrami.


Už ste čítali?