Callerování zahraničním tanečníkům

Autor: Jiří Ščobák | 6.6.2011 o 14:24 | (upravené 20.6.2011 o 11:05) Karma článku: 0,00 | Prečítané:  682x

Nejbližší víkend mě čeká Ferris Wheel Party ve Vídni. Reálný odhad je, že na něm bude alespoň sto tanečníků (možná i 200, aktualizované) ze zahraničí, převážně z Německa. Proto jsem se rozhodl, jednak pro sebe, jednak i pro ostatní callery, naformulovat úvahu, na co je třeba dát si pozor (pokud neznáte square dancing, nebudete pravděpodobně více výrazům a souvislostem v blogu rozumět).

Všeobecně známý je fakt, že mnozí zahraniční tanečníci mají u našich callerů problém se srozumitelností. Zažil jsem, když jeden caller použil tag the line a doslova vyslovil "tak" (čti, jak je napsáno, možná s trochu ostřejším "k"). Sál plný zahraničních tanečníků ztuhl a prostě nevěděl. Když jsem začínal callerovat v zahraničí, bylo běžným problémem zaměňování pass thru za star thru a musel jsem se naučit obě figury vyslovovat tak, aby jim tanečníci rozuměli. V okamžiku, kdy má caller problém se srozumitelností jen některých figur, může se jejich výslovnost buď naučit nebo je prostě nepoužívá (figuru pair off například calleruju minimálně, protože je pravděpodobnost 50:50, že na ni tanečníci nebudou reagovat) a preferuje figury, u kterých je pravděpodobnost zaměnitelnosti nízká (například spin chain and exchange the gears). V okamžiku, když slyšíte, že se v sále rozléhají více, či méně nahlas šeptané "nápovědy překladatelů", víte, že máte problém se srozumitelností.

Toto je všeobecně známý problém. Druhý, méně známý, ale velmi podstatný, je v psychice. Náš caller stojící tváří v tvář zahraničním tanečníkům, má podvědomou potřebu se předvést (calerovat co nejzajímavěji - možných názvů pro dotyčný stav je víc). Calleruje DBD, snaží se vytvářet zajímavé formace. Jistý zahraniční caller se vyjádřil, že problémy se srozumitelností, plus náročné technické callerování jsou přímo "smrtelná kombinace". Ze srdce souhlasím. Vybavuji si, jak jsme občas byli překvapeni, když jsme se v minulosti postavili na nějakého zahraničního callera, že "tak výborný caller a technicky nic moc". Když však člověk na dotyčného callera tancuje déle, bývá často po "lehčích" úvodních tipech překvapen zajímavou kombinací v některém tipu následujícím. Tato kombinace je přitom prezentována s lehkostí a všichni ji zatancují (většinou). To, co dotyčný umí a my se teprve učíme, je totiž udržet své nervy na uzdě (a "netlačit" ze sebe kombinace, se kterými si sám nejsem jistý). Nechtět tváří v tvář tanečníkům z jiné země předvést svoji technickou zručnost hned v prvním tipu a dokonce ani v druhém nebo třetím (a možná dokonce za celou první polovinu tancování ne). Tanečníci spíš odpustí, když budou tancovat "jen" plynule a příjemně, bez technických zajímavostí, než když se jedna čtverylka nachází v superzajímavé kombinaci a ostatní přitom stojí, aby se na forward and back chytily a po chvíli zase rozpadly. Stav, kdy se callerovi rozpadá po většinu tipu většina čtverylek v sále, je jednoznačně chybou callera. Paradox je, že to tanečníci tak nemusí cítit a budou si říkat, že oni jsou ti špatní - to je vpodstatě ale ještě horší. Dostat do lidí v sále pocit rezignace a deprimovanosti, je to nejhorší, co se callerovi může stát (a je to celé jeho chyba). Pamatuju, jak jsem kdysi v Rakousku poprvé calleroval Don't Be Stupid, ve kterém je text: "I'm really feelin' frustrated" a během callerování myslel na text, na to, abych správně použil figury a minimálně na tanečníky, načež lidé po "thank you" přišli a prohlásili: "We feelin' frustrated". Naštěstí jsou to moji tanečníci a v budoucnu jsem měl opakovanou šanci jim dokázat, že tento singing call dokáže být příjemný a fajn (a je třeba dodat, že od cizích tanečníků, často caller ani negativní zpětnou vazbu polopatisticky nedostane). Čímž se dostáváme k chybám, které dělá caller, když je ve stresu. Velmi častou chybou je, když se caller tunelovým viděním koncentruje na jednu čtverylku a ostatní se mu mezitím rozpadají. Stane se mi dodnes. Pokud ale nejsem psychicky doslova v kýblu, používám první čtverylku (a možná i druhou nebo třetí) jen na zorientování se a během hoedownu sleduju všechny čtverylky. Nejhorší je, když má caller přímo pod pódiem čtverylku "svých" tanečníků a čtverylky zahraničních tanečníků jsou až za ní. Nadšeně tančící česko-slovenská čtverylka a frustrovaní zahraniční tanečníci jsou pak bohoužel až příliš častým obrázkem. Caller se pak v takových situacích občas obhajuje, že přední čtverylky jsou prostě lepší a neví, jak nízko technicky by musel jít, aby ti vzadu tancovali. Říkám: "Blbost." Schopnosti tanečníků jsou důležité, musíme si ale uvědomit, že caller tím, jak se sledovanou čtverylkou "dýchá", sledované čtverylce značně pomáhá. Troufnu si postavit v takovém případě zadní čtverylku dopředu, zaměřit se jen na ni a dokázat, že pokud jí budu kombinace "našívat na tělo", bude tančit stejně dobře (i kdyby měla být celá ze zahraničních tanečníků) a možná se dokonce i stane, že se původně "preferovaná" čtverylka rozpadne, kdežto původně "podceňovaná" čtverylka bude tančit dál (toto je samozřejmě callerská chyba a blbost, pokud by mě ale v budoucnu někdo hodně naštval, jsem ochotný mu dokázat, že to tak doopravdy jde).
Shrňne si. Udržet nervy na uzdě, callerovat jednoduše, sledovat všechny čtverylky. Dodávám: "Pokud vám čtverylky něco nezatancují ani napodruhé, kašlete na to (sice byste mohli jít "do hloubky", udělat bleskový workshop a naučit ten základní problém - například pokud má někdo problém s peel off, pravděpodobně nebude umět DBD ani u figury zoom, takže je nutné nejdřív probrat zoom a až pak jít na peel off - to se však dá jen tehdy, pokud nejsou vaše nervy "pošramoceny"). Fakt, kašlete na to a začněte callerovat plynule, jednoduše a příjemně. Lidé mají náběh na frustraci a vy to z nich potřebujete dostat (a možná, až pak, v dalším tipu, s uvolněnými tanečníky a bez frustrace - jejich i vlastní - skusit dotyčný workshop).

Vybavuji si, jak jsem v zahraničí calleroval nějakou techničtější kombinaci a sál se rozpadl. Stál jsem zrovna na pódiu s místním callerem, který ve své sekvenci použil to samé - a lidé to zatancovali! Vzpomenu si na to, když stojím na pódiu s některým z našich callerů, máme před sebou zahraniční tanečníky a stane se to samé v opačném garde. Srozumitelnost nespočívá jen ve výslovnosti a náročnosti kombinací, ale také v síle hlasu callera (poslední rok, dva pracuju na dýchání), na jeho sebevědomí a také, což se poměrně málo diskutuje, na jeho schopnosti vystihnout správný čas pro nápovědu figury. Dostal jsem se k tomu náhodou, když jsem před lety začal používat originální zpívané skladby na hoedown. Následně jsem jednak zjistil, že nezávisle na mě dělá mnoho špičkových evropských callerů to samé, jednak, že používat takovouto hudbu vyžaduje extrémně rytmické callerování. Všichni lidé v mých klubech, až na dvě výjimky, které jsou bez rytmu, tančí rytmicky. Vychoval jsem si je tak (a je jedno, jestli jim je dvacet nebo sedmdesát) a je to pro ně přirozené. Zahraniční tanečníci mají tendenci se rytmu přizpůsobit (jejich nejlepší calleři dělají to samé). Když to porovnám se zkušeností s callerováním českým tanečníkům za poslední rok, dva, jsem trochu v depresi. Příliš často calleruju rytmicky a tanečníci šlapou "ležérně". Nedá se říct, že by šli vyloženě mimo rytmus. Jen prostě nepovažují rytmus za něco primárního. Jako by bylo pro ně důležitější, že stojí v zajímavé formaci, bylo jim jedno, na kolik kroků dotyčnou figuru udělají a nevadilo jim občasné stop and go. Když je požádám o rytmický tanec, pomůže to, ale někdy také ne. Myslím, že to je v callerech, pokud mám ale pravdu, máme problém. Rytmické tancování totiž pomáhá. Rytmicky šlapající čtverylka udělá náročnou kombinaci snadněji, než ležérní čtverylka. V ležérní čtverylce vlastně neexistuje určité "harmonické dýchání" mezi sebou a s callerem. Tanečníci se snadněji rozhodí.
Jak poznám rytmicky šlapající čtverylku? Dívám se na nohy. Pokud šlapou všechny rytmicky, stejně a nezastavují se, pak je vše v pořádku. To je základ (víc jsem psal tady, text je pod videi). Vyžadovat od sebe a svých tanečníků "les" pravidelně a neustále šlapajících nohou (ať mi nikdo netvrdí, že se dá ve svém klubu callerovat ležérně šlapajícím tanečníkům a tváří v tvář zahraničním si z prstu vycucat přesný a lehký rytmus).
Shrnuji. Zahraničním čtverylkám se nejlépe calleruje rytmicky. Tréning na ně začíná už doma - v prosazování rytmusu u svých tanečníků. Kdo to neumí, má zbytečný problém navíc.

To je v tuto chvíli asi všechno. Můj tréning na FWP pokračuje dnes večer ve Vídni na graduaci. Pro začátek si dávám úkol, abych neměl ani v jednom tipu tunelové vidění :).

P.S. Pokud s vámi stojí na pódiu zahraniční a oblíbený caller, je pravděpodobné, že z kvality svého výkonu můžete odečíst několik až několik desítek procent. To je ale téma na samostatný blog :).

Aktualizace 7. června 0:35
Tunel se mi povedlo ohlídat. Zajímavé ale bylo, když na klub dorazil Reine (švédský caller, který bude na FWP) a měl v závěru jeden tip pro právě graduované lidi. Čtyři čtverylky, v nich dost lidí, které neznal a kteří neznali jeho. Sledoval jsem, co dělá. Držel nervy na uzdě, calleroval jednoduché věci a udržel všechny čtverylky (jen jedna se mu jednou rozpadla). Lidem se to líbilo a měl největší potlesk večera. Nebylo to komplikované tancování, bylo to však náročné na callerské skušenosti a vypálilo dobře. Právě takhle caller buduje dobrý pocit lidí v sále.

Aktualizace 7. června 21:30
Na squarové konferenci položil Pyrotechnik otázku:
"Je z pohledu callera lepsi plny sal tancujicich nebo vetsina stojiciho salu?"
Moje odpověď na konferenci (bez diakritiky a zde lehce stylisticky opravené):
Je velmi dulezite, o jakeho callera se jedna. Pamatuju, jak kdysi jeden nas caller calleroval na jedne zahranicni akci tak, az se mezi zahranicnimi tanecniky rozneslo, ze jsou nasi calleri "nekompatibilni" a ja se Slamakem pracoval alespon tri roky na tom, aby se zacali myslet neco jineho ... proto ... pokud se jedna o ceskeho callera, je stojici vetsina salu v zahranici neco, co i vuci ostatnim ceskym callerum neni mozne povazovat za uspech. Spousta zahranicnich tanecniku si ceske callery plete (napriklad jedna tanecnice me loni pozadala na Facebooku o pratelstvi, protoze si myslela, ze jsem Slamak) a zle jmeno jednoho ceskeho callera je zle jmeno i pro ostatni. Bohouzel, je to stav. Dalsi vec je, ze i v pripadech, kdy by zahranicnimi (a oblibenemu) callerovi neco proslo, nemusi to projit nasemu callerovi. Kdyz nas caller udela neco ne zcela podle definic, jsou schopni v zahranici nekteri tanecnici "kricet fuj" (nebo se jinak negativne projevovat), ti sami tanecnici budou hykat blahem, kdyz to same (napriklad left star thru) provede nekdo popularni (napriklad Keny Reese - konkretne jsem zazil). Takze pro ceske callery je aktualne primarni udrzet tancici sal. Potrebujeme, aby vsichni zustali, poznali nas, zvykli si na nas, oblibili si nas a nasledne byli nadseni i z nasich kombinaci (presne v tomto poradi). Caller, kteremu po prvnich dvou tipech odejde vetsina salu a on nakonec tem par tanecnikum, co s nim vydrzeli, ukaze hromadu doopravdy skvelych kombinaci, je pitomec, protoze tech par lidi na vrcholu blaha neprevazi vetsinu, ktera v predsali kazdemu vyklada, co si o dotycnem mysli. Vic se k tomu rict neda :(.

Aktualizace 8. června 2:40
Na Facebooku se Míla Malý zeptal které zahraniční tanečníky mám vlastně na mysli, jestli dobré tanečníky nebo slabé tanečníky (jakou sortu z nich). Také položil otázku, co je vlastně mým cílem, co chci dosáhnout. Moje odpověď z FB:
Pro které? To je dobrá otázka. Protože to je to, co musí každý caller zjistit - co má před sebou. Když to do nich "napálím" se svojí výslovností a svými oblíbenými kombinacemi, je velmi pravděpodobné, že se to nedozvím. Takže nejdřív musím zjistit stav a pak se můžu rozhodnout, co s tím (sorta, atd.).
A co chci dosáhnout? Otázku bych formuloval takto: Co chci být? Caller, který má problémy až příliš často, když narazí na zahraniční tanečníky? Caller, který, když potká někoho, kdo mu současně rozumí a současně stíhá reagovat a ještě se na tom baví, musí si říct, že měl štěstí? Pokud to do každého stejně "naperu" nevím, v čem "byl problém" (výslovnosti, kombinacích, časování). Třeba to jsou dobří tanečníci a zrovna mi nerozumí. Třeba by stačila třičtvrtě hodina, abychom si na sebe zvykli. Třeba je pro ně jen nějaká speciální kombinace netypická a potřebují ji vysvětlit. Třeba jsou ze mě nervózní. Naper to do nich a nebudeš vědět nic. Takže "vo co mě de"? Není lepší chtít vědět? Není lepší chápat, že když "to nešlo", tak to doopravdy nešlo? Není dobrý pocit, že jsem měl před sebou situaci, která nebyla jednoduchá, ale zvládl jsem ji? Potřebuješ (Mílo) vědět víc?

Aktualizace 8. června 9:00
Prezidentka Karolíny, Iveta, napsala na konferenci komentář, pod který jsem ochoten se podepsat:
Caller je tam primarne od toho, aby ludi zabavil. Predpokladajme, ze calleruje pre tanecnikov, ktori sa postavia na tu uroven, ktorej figury sa uz naucili.  Ale - prirodzene su tam aj cerstvi absolventi aj stari harcovnici, fyzicky a dusevne viac aj  menej zdatni ;-) , domaci aj cudzinci. Pre tych vsetkych calleruje. A navyse, stale by to mal byt tanec.
Postup - zacat pozvolna a rytmicky, chytit si ludi a potom pomaly dvihat latku, je podla mna dobry.  Ked vidiet, ze sa ludia chytaju, zvysovat narocnost. Ked sa caler chysta dat vysoko narocne chutovky, ohlasi to tanecnikom vopred, potom sa tam postavia fajnsmekri a nie novacikovia, ktori maju problem odtancovat zakladne kombinacie.
Ked je caler  pre tanecnikov novy alebo dokonca cudzinec o to tazsie sa hlada suzvuk. Kedze squarovi tanecnici reaguju na zautomatizovane povely, aj male odchylky vo vyslovnosti a v case, kedy povel zaveli, mozu narusit tuto automatiku "ucho - nohy".  O to viac, ak su este v danom tipe novacikovia a nedokazu zaimprovizovat ked nieco nezacuju.
Nie je nic horsie, ak tanecnici odchadzaju z tanca frustrovani. To sa moze stat, ked caller nema empatiu a nenaladi sa s tanecnikmi na jednu vlnu.
Osobne na novych callerov tancujem rada. Vyplavi sa mi adrenalin, vyhecujem sa a pokial mam stastie na stvorylku, ktora ide suverenne, idem aj tazsie veci pomerne plynule. Mam rada ten pocit, ked za mi ide zavarit mozog a mam rada to prekvapenie kde som sa zrazu po kombinacii ocitla. :-)
Pokial sa ale stvorylky opakovanie rozpadaju, nepocut smiech  a citelne sa zvysuje nervozita, pocut "vysvetlovacov" a nebodaj sa to opakuje aj v dalsich tipoch - niekde bude chyba a u tanecnikov to asi nebude.

Aktualizace 9. června 11:20
David Tesař na konferenci zmínil Dave Wilsona, který je jako jeden z mála callerů schopen callerovat tanečníkům různé úrovně v jednom sále a přitom celý sál udržet nerozpadnutý (volný citát). Ano. Vybavuje se mi jeden citát tohoto callera z callerského semináře na iPACu: "Každý caller ví, co chtějí jeho tanečníci. Nejlepší calleři vědí, co chtějí tanečníci ostatních callerů." Toto považuju za vyšší level toho, o co se v tuto chvíli snažím já a co ve svém článku popisuju.

Aktualizace 20. června 11:00
Mám za sebou FWP a čtyři další večery se zahraničními tanečníky. Tunel jsem za celou dobu mohl mít jednou. Zvládl jsem i výslovnost "kritických" figur. Na FWP mi tancovaly všechny čtverylky v hale (dobře, občas se některá rozpadla, nebylo to ale kvůli tunelu). Musím konstatovat, že jak Reine, tak Thorsten Geppert dělali to samé. Nejdřív udrž čtverylky, pak se koncentruj na techniku! To je pozitivní. Co jsem si ale celou dobu uvědomoval (a to je vlastně také do jisté míry pozitivní), jak je Thorsten "silný". Pro mě nejsilnější caller, vedle jakého jsem kdy calleroval. Vedle něj si uvědomuju, co všechno neumím. Potřebuju víc lehkosti, sebevědomí. Musím zapracovat na kombinacích. Mám rok, než dorazí Johnny Preston s Joe Kromerem :).

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

DOMOV

Stálicou maďarskej politiky na Slovensku je Béla Bugár

Maďarskú menšinu na Slovensku reprezentujú v podstate od roku 1989 tie isté tváre.

KOMENTÁRE

Vyčerpá sa s Ficom III Bugárov kredit?

Most-Híd je taký baleťák na hrane.


Už ste čítali?