Jak naučit děti číst?

Autor: Jiří Ščobák | 8.7.2011 o 14:55 | (upravené 8.7.2011 o 16:08) Karma článku: 7,27 | Prečítané:  2041x

Dnes se na blogu objevil článek na téma dětí a toho, jestli čtou. Není to nová téma. Už roky čas od času vyskakuje. Otázkou je, jestli se kvůli tomu vzrušovat a když se vzrušovat, tak co s tím dělat.

Vzrušovat se?
Do jisté míry. Co přináší čtení? Informace o světě kolem nás. Ve středověku, kdy byly knihy drahé, lidé nečetli. V minulém století bylo knih dost, byly cenově přístupné a lidé četli. Když já chodil do školy, četl jsem. Upřímně, ani se moc jiného dělat nedalo. Byl socializmus, neměli jsme moc peněz, televize byla šedožlutobílá, obraz v ní skákal (a program nestál za moc), do kina mě rodiče pustili poprvé v čtrnácti nebo patnácti, o internetu se mi ani nezdálo. Tak jsem četl. Moje máma a babička na tom byly stejně, doma stály na policích (a v krabicích na půdě, protože se do polic vše nevešlo) spousty knih. Když jsem byl na gymnáziu, půjčoval jsem si knihy současně ve školní knihovně, hlavní městské knihovně a jedné regionální knihovně. Za jedno jaro jsem přečetl sedmdesát knih. Když to porovnám se svojí dcerou, je jí třináct a knih přečetla o celé levely míň než já v jejím věku. Teoreticky by měla vědět méně, než já v jejím věku. Jenže tomu tak není. Ví hodně. Seriál "Lidské tělo" (a další dokumentární filmy) má okoukaný zepředu, zezadu. Když něco neví, zeptá se Googlu. Viděla skoro všechny filmy, které máme doma (minimálně polovina z nich se rozhodně nedá označit jako mainstream). Její znalosti jsou možná méně encyklopedické, o světě a lidech má však mnohem komplexnější představu, než měl já. Informace, která já "tahal" z knih, získává jinou cestou. Je to špatné? Myslím, že není. Je tu však jedno ALE. Pokud pomineme, že čtení nemusí být podstatné pro získávání informací, jsem dost přesvědčen, že je důležitá "zručnost čtení". Nerad bych, aby se jí v budoucnu stalo, že si bude s někým číst například knihu, dotyčný dočte stranu a ona bude stále v polovině. Nerad bych, aby někdy v budoucnu při své práci narazila na hendikep, že texty, které má přečíst, nečte dost rychle (samozřejmě při porozumění textu).

Dá se čtení naučit jinak, než z knih?
Teoreticky by se dalo říct, že z internetu, u něj však není jistota, zda člověk bude číst, kolik bude číst a jak ochotný bude číst. Nejschůdnější řešení současnosti podle mě leží v titulcích k filmům. Doma se nedíváme na televizi. Pouštíme si filmy na DVD. Stále máme slušnou zásobu filmů (cca 30), které jsem v minulosti koupil, ale ještě zatím neviděl (průběžně stále dokupuji). Jednak jsou to minimálně o třídu lepší věci, než co dává televize, jednak všechny obsahují titulky. Pokud se dívám se Zuzkou na film, objeví se delší dvouřádkový titulek na jehož konci je vtip a ona se zasměje, mám jistotu, že titulek dočetla (a ještě stačila pochopit pointu). Titulky mají výhodu, že utíkají dost rychle a pokud při nich chcete ještě film sledovat, musíte číst rychle (zajímavý článek o výrobě titulků pro filmy je tady). Standardní film trvá dvě hodiny, jedná se tedy o dobu, během které člověk stále průběžně něco čte. Filmy s titulky si pouštíme několikrát týdně.

Až Zuzka vyroste a dospěje, přijdu na to, jestli tato cesta byla dobrá. Já si ale už teď myslím, že ano. Nejsme trochu konzervativní, když uvažujeme: číst = číst knihy? Když nehledáme jinou cestu, pokud nám jedna nefunguje?

Samozřejmě, že občas Zuzka žádá, abychom si film pustili s dabingem. Pokud jsem u toho já (a pokud nejde o film například Belmondem, na jehož předabování jsem zvyklý), tyto žádosti odmítám. Pak stačí pustit film, který je pouze s anglickými titulky (některé filmy se s českými titulky sehnat nedají). Takovému filmu Zuzka rozumí částečně (a ruku na srdce, i já), vzájemně si pomáháme s překladem (za pomoci slovníku) a Zuzka velmi rychle přijde na to, že filmy s českými nebo slovenskými titulky jsou vlastně docela fajn a srozumitelné.

P.S. Netvrdím, že nebudu rád, až Zuzka začne víc číst knihy. Zjistil jsem ale, že vnucováním tomu nepomůžu :).

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

DOMOV

Stálicou maďarskej politiky na Slovensku je Béla Bugár

Maďarskú menšinu na Slovensku reprezentujú v podstate od roku 1989 tie isté tváre.

KOMENTÁRE

Vyčerpá sa s Ficom III Bugárov kredit?

Most-Híd je taký baleťák na hrane.


Už ste čítali?