Co vlastně ze square dance mám?

Ano, žádáme od přípravky peníze. Klub (Karolína) totiž platí prostory, ve kterých tancujeme. Docela dost. Sehnat v Bratislavě dvě taneční haly vedle sebe zadarmo, je asi nemožné. Takže se všichni členové skládají, abychom měli kde fungovat. Je to podobné, jako při jakémkoli zájmu, stojí to peníze.
Já a všichni ostatní calleři a cueři fungujeme v Karolíně zadarmo. Většinou do toho spíš peníze strkáme. Za dobu, co calleruju (22 let), jsem si koupil několik set nahrávek (jedna nahrávka 7 dolarů), vlastní aparaturu (několik tisíc eur), nepočítám věci, jako je taneční oblečení. Standardní hobby.

Důvod, proč aktuálně v dělám maximum pro to, aby bylo lidí v přípravce Karolíny co nejvíc, nespočívá v tom, že bych měl za lidi nad konkrétní limit nějaké bonusy nebo bych byl na tom jakkoli finančně motivován. Dopředu vím, že z toho finance mít nebudu. Jde o jiné.
Square dance je pro mě tak nějak největší životní hobby. Velmi mi osobnostně pomohl, našel jsem na něm ženu, se kterou žiju už patnáct let, mám mnoho kamarádů, všichni mí nejlepší přátelé tancují (ve třech různých zemích). Není mi jedno, co s ním v budoucnu bude. Dostal jsem od něj tolik, že chci, aby co nejvíc prosperoval a dělám pro to maximum. Proto platím část reklamy, která zrovna na náš kurz běží, z vlastních peněz, proto jsem spotřeboval dvě sady tonerů do tiskárny na tisk reklamních letáků, proto ani nepočítám akuální "drobné výdaje", jako jsou papíry, provázky na reklamní letáky, tisk v copy centru (nemám tiskárnu na formát A3) nebo odvoz něčeho někam. Příští týden začíná naše přípravka a já chci mít pocit, že jsem udělal maximum, co se dalo, aby byla co nejúspěšnější. Abych před sebou viděl příští středu co nejvíc tváří. Toť vše. Standardní hobby :).