Tomio Okamura: Do jisté míry oběť mediální kampaně

Autor: Jiří Ščobák | 27.11.2012 o 15:27 | Karma článku: 7,60 | Prečítané:  942x

Médii a blogy v České republice rezonuje před týdnem napsaný blog kandidáta na českého prezidenta Tomia Okamury Zase tu běhá strašák komunismu. iDnes ho okomentovala článkem Okamura: Komunismus je nejdemokratičtější systém, který svět poznal. A ještě dnes se na blogu iDnes objevilo Ahoj Tomio. Pro člověka nežijícího v České republice, neovlyvněného emocemi, které v České republice jsou, je celá tato kauza zajímavým (ale naprosto přesným) příkladem ne úplně šťastně napsaného textu, který byl následně překroucen. Ano, Tomio Okamura zřejmě chtěl oslovit voliče komunistů. Měl ale smůlu. Za prvé proto, protože má do značné míry pravdu a nastavil (možná nevědomky) zrcadlo, které mnozí ani nechtějí vidět. Za druhé proto, protože značná část (pravděpodobně většina) lidí, která si přečetla článek na iDnes, jeho blog nečetla a nyní je ovlyvněna pouze tím, co napsali jiní.

Nejprve k blogu Ivana Pilného "Ahoj Tomio": Fakt, že si člověk za socialismu uvědomoval negativa, neznamená, že člověk musí mít potřebu Tomia zdrbat. Píšeš, žes nebyl pionýrem a měls proto problémy. Hm. Já taky nebyl pionýr. A na gymplu (gymnázium Sladkovského, Praha 3) jsem jako jediný ze třídy nebyl svazákem. Přiznávám, že jsem měl štěstí. Maturoval jsem a přišla revoluce. Jenže si taky pamatuju nájemníky, které jsme měli v našem rodiném domě a které k nám, když byla moje máma malá, nastěhoval místní výbor strany, protože náš dům byl pro naši rodinu "moc velký". Babička vyprávěla, jak na náš dům udělali sousedé po 48. pogrom, máma měla problém se dostat na střední školu kvůli "nábožensky založené matce". Dědeček dělal s vysokou školou až do smrti kulisáka v České televizi. No a? Brání mi to podívat se názor Tomia Okamury a říci si, jestli náhodou nemá v něčem pravdu? Nebrání.

Co pro změnu mě zvedlo ze židle, byl fakt, jak iDnes překroutila slova z blogu. Nadpis iDnes:

tomio5.jpg

a originální text:

tomio2.jpg

iDnes dala svým nadpisem Okamurovi "do úst" něco, co neřekl. To za prvé.
iDnes celou kauzu odstartovala. To za druhé.

Blog Tomia Okamury byl zveřejněn v úterý 20. 11. v 8:30. Večer 20. 11., v 21:25 zveřejnila svůj článek iDnes. Mezi tímto časem se na blogu iDnes objevily desítky článků a ani jeden nebyl o Okamurovi. Hodinu po zveřejnění článku iDnes se objevily první dva blogy. Do necelých 24 hodin jich bylo tolik, že z nich iDnes mohla udělat výběr.
Buďme realisté. Článek na titulce čte několikanásobně víc lidí, než blog. Nadpis článku ovlyvní pocit z textu a to tak, že velmi. I kdyby nedočetl (tehdy vlastně o to více). Kolik lidí, kteří četli článek, z něj klikli na blog? Můj odhad, založený na tom, že bloguju už cca 6 let, je mezi 15-25%.
Kdyby iDnes nejednala, pravděpodobně po okamurově článku ani blogerský pes neštěkne. Takto bylo rozprouděno veřejné mínění, a iDnes si mohla dovolit použít u dalšího článku titulek:

tomio4.jpg

Také vám to připadne jako mediální poprava? Naběhnul sis, tady máš odrb?
Mě ano. Už jen proto, jak se k tomu iDnes stavěla dál. Bylo by slušné říci: "Zvorali jsme to." Místo toho se iDnes na titulce hájila názorem blogerů - zveřejnila výše uvedený přehled. Který s pravděpodobností "95%" sama vyvolala a ovlyvnila. "Hlas lidu je takovýto - máme pravdu!" Argumentace kruhem. I kdyby Okamura zůstal ve volbě prezidenta, byl by ocejchován rudým symbolem. Bylo to svinstvo.

Ano, Tomio Okamura s velkou pravděpobností chtěl oslovit voliče komunistů, když si ale přečtete jeho článek, zjistíte, že je hodně i o něčem jiném. Co vlastně říká?
1) Komunisty všichni používají jako strašáka, ale mnoho stejných (bezpáteřních) politiků pak žádá jejich podporu.
2) Samotná idea není zlá.
3) Odmítá kolektivní vinu, odmítá se dívat černobíle.
4) Nezávisle na minulosti se chce pohnout dopředu.
Jasně, že hledá voliče :).

Jako člověk, který se staví proti komunismu, s ním musím v mnoha věcech souhlasit. Bylo mi asi 15, když jsem zatarasil dveře autobusu jedné ženě od nás z ulice a řekl jí: "Nastupte si jinudy." Věděl jsem od rodičů, že je ve straně (bylo to ještě za socialismu) a "zuřivá komunistka" (výraz mojí babičky). Přišla pak za mnou a ptala se, co mi udělala. Vypadala unaveně. Zastyděl jsem se. Vždy jsem s ní pak mluvil slušně. A už jsem nikdy nic podobného neudělal.
Pokud by člověk měl být nenávistný k bývalým členům KSČS, jak by měl jednat? Ptát se lidí, jestli byli ve straně a nepouštět je do autobusu? Nepodávat ruku dětem lidí, kteří byli ve straně? Takto se přece žít nedá. Člověk musí odpustit, pohnout se dopředu. Okamura podle mě šlápl více lidem na kuří oko, když kritizoval "bezpáteřnost" politiků, kteří v určitý čas vypadají, že by ruku nepodali a pak v zákulisí rokují o podpoře. Okamura nemůže za fakt, že Komunistická strana v ČR existuje. Můj názor je, že měla být zrušena hned po revoluci. Ale nebyla. Toto jsou důsledky. Toto je stav.

Tomio má výhodu česko-japonského původu a věci vidí s odstupem. Ne se vším v jeho blogu souhlasím (viz. můj dodatek na závěr), ale jsem pevně vnitřně přesvědčen, že hlas kohokoli by neměl být takto deformován a považuji za vizitku média, jeho čtenářů a vůbec celé společnosti, nakolik něco takového dovolí. Možná trochu přecením web Sme a blog Sme, ale myslím si, že tady by se to v takovém rozsahu nestalo. Diskuse i blogy na Sme mají větší kultivovanost a ochotu podívat se na názor druhého člověka a reagovat asertivněji, než iDnes.



Dodatek: Můj názor na komunismus
Samotná idea není zlá a doopravdy v minulosti pomáhala formovat současný demokratický systém v Evropě. V zásadě však ve většině případů nebude fungovat. Šanci má nejvíc tehdy, pokud hovoříme o početně malé populaci, nějakým způsobem politicky, geograficky a přírodními podmínkami izolované od okolí. U pravěkých lovců to mohlo fungovat, stejně jako u severoamerických indiánů. Tito lidé byli rádi, když obhájili holý život. Jenže to něco stálo. Za prvé si ani zde nebyli všichni rovni (někdo byl lepší lovec a měl více možností k sexu, než jiný člen kmene -například), za druhé "komunismus " v této formě fungoval jen tehdy, když bylo dost zdrojů. Jak se kmen nebo tlupa rozrostla, musela se rozdělit, aby se zabránilo boji o zdroje. Když neexistovala volná území, bylo o ně nutné bojovat s jinými lidmi. Archeologové v Severní Americe odhalili spoustu indicií takovýchto často i velmi likvidačních bojů. Včetně důkazů kanibalismu.
Zajímavým příkladem je tichomořský ostrov Tikopia. Lidé zde dokázali žít několik tisíc let a žijí dodnes, počet obyvatel však nemohl nikdy překročit 1200. Kromě velmi vyvážené péči o zdroje, zde existovalo několik způsobů udržení velikosti populace: Antikoncepce, zabíjení přebytečných novorozenců, dobrovolné rozhodnutí nemít potomky, sebevraždy nebo opuštění ostrova (což se ve většině případů rovnalo sebevraždě, protože ostrov je dost izolován). Víc o tom v knize Jareda Diamonda Kolaps.
Vždy, když populace nebyla izolována a byl přístup ke zdrojům, nepřežil systém více, než jednu, dvě generace. Například původní obyvatelé kibuců v Izraeli se stravovali společně. Po jedné, dvou generacích zatoužili po vlastní lednici a kuchyni. Bezprostřední ohrožení pominulo, lidé zatoužili po soukromí. V každé otevřené společnosti (velikosti populace v ČR nebo SR), která není přímo ohrožena, se toto stane. V takové zemi komunismus dlouhodobě existovat nemůže a reálná je pouze snaha o udržení slušného chování a sociálně co nejférovější společnosti.

P.S. Být na místě Tomia Okamury, položím si otázku, proč má v současnosti vůbec někdo zájem do Komunistické strany vstupovat. Nedá se dělat sociální politika i jinde?

P.P.S. Úplně na závěr:
Komu se nikdy nestalo, že něco napsal a bylo to překrouceně interpretováno, ať hodí kamenem.

Komu se nikdy nestalo, že něco napsal a bylo to překrouceně interpretováno, ať hodí kamenem.

Čítajte viac: http://scobak.blog.sme.sk/clanok.asp?cl=314502&bk=77497#ixzz2DQtVi1Nu
Komu se nikdy nestalo, že něco napsal a bylo to překrouceně interpretováno, ať hodí kamenem.

Čítajte viac: http://scobak.blog.sme.sk/clanok.asp?cl=314502&bk=77497#ixzz2DQtVi1Nu
Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

DOMOV

Stálicou maďarskej politiky na Slovensku je Béla Bugár

Maďarskú menšinu na Slovensku reprezentujú v podstate od roku 1989 tie isté tváre.

KOMENTÁRE

Vyčerpá sa s Ficom III Bugárov kredit?

Most-Híd je taký baleťák na hrane.


Už ste čítali?