Vžijme se do pozice člověka, který sedm let mlčel o tom, co udělal (neudělal) na návrh (příkaz) svého přítele (šéfa). Teď je třeba dotyčného přítele (šéfa) znemožnit a on promluví. Za jeho slovy pravděpodobné není snaha o lepší občanskou společnost - kdyby věděl, že udělal cosi zlé a žralo ho svědomí, mohl promluvit už dávno. Nedá se sice vyloučit, že je se svým přítelem (šéfem) ve sporu a toto je vyřizování si účtů - jenže lidé obvykle své spor řeší ve chvíli, kdy existuje, a neuvažují: "Počkám, rok, dva, tři, pět, sedm, až nastane lepší okamžik pro pomstu". Kdyby jednal Vandák ze své vlastní iniciativy, mohl oslovit Smer (nebo jinou politickou stranu) u před minulými volbami. Jaký smysl mělo čekat další čtyři roky?
Vylučovací metodou vyplývá, že iniciativa nevzešla od Vandáka, nýbrž od Smeru. Co mohli na Vandáka použít? Pořádnou suma peněz. Jinou úplatu. Vydírání. Kombinace uvedeného. Každopádně se domnívám, že ať je to cokoli, může být pro Smer v budoucnu nepříjemné, aby se to dostalo ven. Vandák zřejmě není příliš loajální a má ústa. Nedivil bych se, kdyby již nyní existoval plán, co s ním.
Není příjemné uvědomění, že se politika možná dostala na úroveň mafiánských praktik.
Existuje plán "Co s Vandákem"?
Nedělám si iluze o Matovičovi. Nepřekvapuje, že Smer používá vše, co má po ruce. Ale výpověď, kterou náhle podal Vandák, je něco nového. Je za ní vydírání? Peníze? Vandák ví. A může to pro něj mít fatální následky.