Kde je problém? Pomeranč opticky vypadá v pořádku. Oranžový, bez zápachu, bez plísně. Geniálním trikem je, když prodejci pomeranč rozkrojí, abyste viděli, jaký je „pekný a slaďučký". Nevěřte tomu. V současnosti je na trhu většinou sorta přezrálých a vysušených kusů po záruce.
V kůži jednotlivých dílků pomeranče, který nebyl včas skonzumován, je vidět drobné bílé tečky připomínající krupici (viz. foto). Čím víc jich je, tím víc hořkou chuť pomeranč má (až je nakonec zcela nepoživatelný). Myslím, že to je nějaká plíseň, ale protože po konzumaci takovéhoto pomeranče nepozoruji zdravotní problémy, je pravděpodobně zdravotně neškodná (doufám). Pomeranč se sice dá jíst, ale úplně ztrácí pomerančovou chuť, místo pomeranče žvýkáte něco hořko-nasládlého s pomerančovou aroma. Hloupé je, že uvedené bílé tečky nejsou na řezu vidět (proto prodejci pomeranč klidně rozkrojí). Pomeranč se blíží k hranici konzumovatelnosti a přesto stále vypadá dobře. Pokuste se v obchodě vybrat :).
Může pomoci, když:
1) Nekupujte pomeranče výrazně měkčí než ostatní (alespoň ne v této době). Pokud to uděláte a otevřete je, pravděpodobně v nich najdete bílou „krupičku".
2) Nekupujte pomeranče lehčí než ostatní kusy. Tyto jedinci to již „vzdali" a jsou nejen s krupičkou ale také vysušení a zcela nepoživatelní.
3) Všímejte si, jestli v bedně není víc odrůd pomerančů. Například v Poluse jsem si opakovaně všiml, že nové pomeranče míchají se zbytky staré zásilky. Nová zásilka se často liší od staré nejen „opotřebovaností", ale vyloženě se jedná o jinou odrůdu (stejně, jako je víc odrůd jablek, je i víc odrůd pomerančů), která má jinou velikost, tvar, lesk kůry a jinou nálepku exportéra. Nejen v Carrefouru mají ve zvyku házet kusy ze „staré zásilky" navrch právě došlé várky.
4) Nejkvalitnější odrůdy mají lesklou čistou kůru. Čichněte si k nim, pokud vydávají aroma, budou v pořádku.
5) Pokud to jde, zeptejte se, kdy pomeranče přivezli (to vám občas řeknou na trhu).
Vůbec to není snadné. Kupuji ovoce stále a přesto se mi včera nákup nepovedl. Před psaním tohoto článku jsem dostal chuť na pomeranč. Jeden kus plesnivěl, vyhodil jsem ho rovnou (viz. foto u nadpisu článku). Další byl s krupičkou a vysušený. Třetí vypadal nadějně, ale stejně měl krupičku. Snědl jsem ho asi ze tří čtvrtin. Pokud je sezóna, kdy pomeranče stojí na pultec, jako teď (nebo třeba v létě), je koupě pomerančů sázku do loterie.
P.S. Grapy uvedenými tečkami netrpí a dají se jíst stále.