Včera se mi už z dálky zdálo, že je ta jedna kachna "jiná" a že by to mohla být kachnička mandarinská. Jenže jsem měl jen fotoaparát v mobilu.
Sameček kachničky mandarinské se takto vybarvuje jen v období páření - od podzimu do jara. Fakt, že má období páření, včera dokazovala i jeho útočnost vůči kačerům jiných druhů - přestože je menší, zaháněl je (a oni ustupovali).
Dnes odpočíval s ostatními kachnami na ledu a v poklidu si čistil peří.
Kanička mandarinská žije ve východní Asii až po Japonsko. V Číně bylo na svadbách zvykem darovat párek kachniček jako symbol manželské věrnosti.
Kachničky se dobře chovají v zajetí, v Evropě byla jedna populace vysazena divoce ve Velké Británii a jedna prý i v Holandsku. U nás se vyskytují jedinci, kteří unikli z chovů. V Čechách u Lednice prý zahnízdil jeden pár v roce 1980. Tipuji, že tento jeden sameček má hlavní problém najít si partnerku (na otázku mého dítěte, kolik už poznal holek, jsem odpověděl, že pravděpodobně žádnou). S jinými kachnami se nekříží.
Protahování (omluva: fotky nic moc, byl daleko, fotil jsem s maximálním zoomem a bez stativu).
Kachničky hnízdí v dutinách stromů (biotop: voda obklopená lesy), kachna sedí na vejcích sama. Tomu odpovídá i extrémní zbarvení samečka, které je mezi kachnami nezaměnitelné a snad i nejpestřejší (nejpestřejší samci jsou všeobecně u těch ptáků, kde samička vychovává mláďata sama): Samičce tak při páření nejde o to nalézt starostlivého a pozorného otce, ale samce s co nejlepšími geny. No a peří je na to dobrý indikátor (samec, který přežil navzdory svému pestrému zbarvení, samec, který si mohl dovolit investovat maximum do svých ozdob a přesto je stále zde - to asi bude dobrý samec!!).
Bratislavská zoo kachničky nechová, z bratislavské zoo tedy neutekl.
Vítr.
Na rozdíl od jiných kachen by měla krmná směs pro kachničku obsahovat víc bílkovin - na jednom webu psali vajíčka natvrdo, nastrouhanou mrkev, zrní.
Výrazné oranžové peří používá samec při toku. Zajímavé však je, že by toto mohla být i stará samice - mají prý jen jeden vaječník a když jim zanikne, mohou se staré samice přeměnit na neplodného samce.
V jiném z mých blogů jsou fotografie zrzohlávky rudozobé - naší divoce žijící (a také nezaměnitelné kachny).
Aktualizace 8. 2. 2008: Dnes se na blogu objevily fotografie Pavla Ondery , které jsou mnohem lepší než moje.
