Problémová zoologie
Být zoologem je u nás problém. O post řiditele pražské zoo se bilo několik kandidátů, ale ani jeden v oboru nepracoval. Z existenčních důvodů dělali něco jiného a vyhlídky na solidní plat jim nabídla až pozice řiditele. Je mi z toho smutno. Řiditel zoo by měl vyjít z praxe, což se jaksi v Praze asi nestane. Na Slovensku se stačí podívat do Košic a na sérii chcípajících tučňáků. Když je "ubytovali", napsal jsem, nakolik obtížní chovanci to jsou. Nechci Košicím křivdit, tipuji však, že za problémem bude lidský činitel. Funkci ošetřovatele v zoo totiž dnes nevykonává ten, kdo by ji vykonávat chtěl, ale ten, kdo je ochoten to dělat za ty peníze. Kde nejsou peníze, neočekávejte ani značné zkušenosti, ani tradici. A o ty jde při chovu (nejen tučňáků) především. Jako člověk, který toužil být zoologem od sedmi a přesto se živí něčím jiným, který se o zoologii zajímá dodnes, který v patnácti choval několik desítek nejrůznějších živočichů, dva roky dělal SOČku v pražské zoo a aktuálně má doma dvacet akvárií, vím, že jaksi nestačí obor vystudovat. Zoolog potřebuje praxi, nadšení a zkušenosti s chovem. Aby mohl kvalitně rozhodovat. Jen manažerské zkušenosti nestačí.