reklama

Nejpsychologičtější film roku je 196-minutová záležitost a určitě není pro každého

Aydin je bývalý herec, vlastnící zděděný hotel a půdu s nemovitostmi. Od prvního záběru ne zcela příjemný, lehce ješitný člověk, jež zdaleka sám nevybudoval vše, co má. Odtržený od reality. Píšící články o humanitě a obyčejných lidech, jejichž život mu je však v reálu velmi vzdálen. Dokáže brilantně definovat zlo, nevidí však, když správce jeho majetku posílá na nájemníky exekutory. Silná osobnost, ubíjející své blízké intelektem a schopnostmi argumentace. Věřili byste, že takového člověka mi začne být líto? Stalo se.

Písmo: A- | A+
Diskusia  (2)

Trailer značně vystihuje atmosféru a příliš nespoileruje (současně je ale film méně akční, než by se podle traileru mohlo zdát).

Na začátku film působí, že bude primárně o problémech Aydina s nájemníky, jejichž syn mu hodil kámen do okna auta. Tato epizoda však bude brzy umístněna do odkladacího boxu. Velmi zjednodušeně: celý film je o Aydinovi a vývoji (nebo nevývoji) jeho postavy. V první třetině filmu mi mnohem více, než on, byly uvažováním bližší jeho rozvedená sestra a jeho mladá žena (Nihal). Aydin je příliš sebestředný. Epizoda, ve které obdrží dopis žádající podporu a jde "se poradit" se svojí ženou a starým přítelem, velmi dobře ukazuje jeho ješitnost. Aydin (podle mého názoru) nechce ani tak řešit problém pisatelky, jako spíše se touží pochválit, že ho někdo o pomoc žádá a chce prezentovat svoji dobrotu. Nebo okamžik, když sedí s jedním ze svých hostů a přijde na to, co kdo dělá. Host zmíní, že píše knihu. V Aydinovi se okamžitě probudí snaha "vyrovnat se" a prohlásí, že i on píše knihu a je již téměř hotová. Nicméně ve finále je upřímný: "Mám ji v hlavě. Jen musím začít psát."

Zlomový moment u mě nastal v okamžiku, když Nihal udělá v domě schůzku lidí, se kterými organizuje charitu pro školy a požádá Aydina, aby odtamtud odešel. Její žádost má logiku: Aydin tam přišel poprvé, roky ho, co ona dělá, nezajímalo, proč by tam měl být zrovna teď? Aydin je však dotčen, protože on by svoji ženu ze žádné akce, kterou pořádá, nikdy nevyhodil. V okamžiku jsem mu věřil. A nejen věřil - já absolutně rozuměl, jak mu je! Od té chvíle jsem se "nějak ponořil" do jeho myšlení. Začal jsem mít pocit, že přes to, jak se chová, svoji ženu stále miluje, ale nedokáže se k ní přiblížit. Že je přes všechno, co má, velmi osamělý. Že je poloprázdnou slupkou a život nemusí mít o nic více naplněn, než životy jeho chudých nájemců.

Ve filmu je Aydin označen za arogantního. Nemyslím, že takový je (chce být). Jen své blízké prostě přeargumentuje. Vtlačuje je do života, který by měli vést a jejich city jsou pro něj neviditelné. Přesto. Nekde uprostřed filmu mu Nihal vyčítá mnoho z těchto věcí a on na ni hledí a usmívá se. Těsně před tím ji v mnoha věcech poučoval a jeho úsměv by se dal vyložit jako sebejistý a arogantní. Mě v té chvíli ale probleskla myšlenka, že to může být jinak. Aydin vidí svou ženu vášnivě argumentující, bojující a přes tvrdá slova, která mu adresuje, si užívá pohled na ni. Nepovím vám, zda jsem měl pravdu nebo neměl, mohu jen říci, že mě až do konce bavilo sledovat myšlenkové postupy všech zúčastněných. A závěr se mi, tak, jak byl udělán, líbil.

Protože nepochybuji, že film vypadá přesně tak, jak ho měli tvůrci v úmyslu, jedná se o značně brilantní dílo. Herectví hlavních postav je perfektní a současné realistické a civilní. I vedlejší postavy mají prostor na rozvoj nebo analýzu. Je pravda, že jsem během jednoho dlouhého dialogu (doopravdy velmi dlouhého dialogu) mezi Aydinem a jeho sestrou trochu klimbal, ale to bylo dané únavou a ne, že by dílo nudilo. Kamera je civilní až "syrová", krajina Anatolie filmařsky nesmírně vděčná, barvy příjemně tlumené. Jedná se o místy velmi sugestivní a celkově velmi citlivý film.

Opakuji v nadpisu uvedené: toto není film pro každého. Jsem omlácen často pomalou asijskou kinematografií a toto nebyl můj první turecký film. Paradoxně ale víc, než dva předešlé turecké filmy (Mutluluk a Beş Vakit) mi styl zejména na začátku připomínal íránskou kinematografii (z těch pár filmů, které jsem viděl).

Hledáte: Winter sleep (Zimní spánek)
Turecko, 2014
Ocenění: Zlatá palma v Cannes
Aktuálně na ČSFD: 80%
Někteří filmoví kritici prorokují filmu šance při oscarových nominacích.
Pokud náhodou najdete recenzi na iDnes, nečtěte ji, protože obsahuje jeden drobný spoiler, který, kdybych nevěděl, byl by pro mě děj v jednu chvíli překvapivější.

Možná, že ho do konce roku budou znova promítat v bratislavském kině Film Europe.

Jiří Ščobák

Jiří Ščobák

Prémiový bloger
  • Počet článkov:  750
  •  | 
  • Páči sa:  1 373x

Zájmy: square dancing (jsem caller), akvaristika, zoologie, archeologie, cestování, fotografování. Doma mám 30 menších akvárií, ženu a tři dcery. Moje firma organizuje na Slovensku soutěž finančních produktů s názvem Zlatá minca. Také jsem vytvořil diskusní FB skupinu, ve které se kdokoli může zeptat na cokoli ohledně slovenských bank, pojišťoven a investování (ikonka níže). Zoznam autorových rubrík:  AkvaristikaAlexandra & DanielkaCestováníFilmy, které mě zaujalyKnihy, které mě zaujalyHudba, která se mi líbíSpolečenské hryFilatelieSQUARE DANCEHistorie, archeologie, evolucePřírodaZoologieZuzkaZlatá mincaSúkromnéNezaradené

reklama

Prémioví blogeri

Post Bellum SK

Post Bellum SK

73 článkov
Juraj Hipš

Juraj Hipš

12 článkov
Jiří Ščobák

Jiří Ščobák

750 článkov
Monika Nagyova

Monika Nagyova

295 článkov
Karolína Farská

Karolína Farská

4 články
reklama
reklama
SkryťZatvoriť reklamu