Před pěti lety jsem napsal blog o tom, že Fico za žádnou cenu nepřipustí před svými příznivci porážku (dokud ji nepřizná, zůstává před nimi neporažený). Určitě to hraje roli i nyní, myslím však, že dnes jsou příčiny jeho mlčení hlubší. Fico určitě ví, že by měl říci alespoň něco. Vymyslet něco použitelného - na to mu neděle musela stačit. Problém je, že aktuálně nejde jen o image politika, ale také o peníze. Smer stoprocentně ztratil. Chlebodárci Smeru nebudou nadšeni. Ficova pozice není snadná a čekají (čekala) ho náročná vyjednávání. Říci před těmito vyjednáváními veřejně něco, znamená zkomplikovat si možná život (pomíjím možnost, že Fico dostal příkazem mlčet, dokud se "starší" nedohodnou).
Ficova slabina je, že při cestě k moci vždy hovořil, co chtěli lidé (voliči, chlebodárci) slyšet. Je do značné míry člověk bez vlastního názoru a když nastane krize, nemá se o co opřít. Tváří v tvář situaci, kterou si dopředu nenamoduloval, se potřebuje zoufale poradit, aby věděl, co má říkat. Pro lídry ostatních stran je do budoucna nejlepší cestou k úspěchu převzetí iniciativy. Stanovování témat. Dostávání Fica do situací, které neočekával. Fico bude v takovýchto situacích často pomalejší. A definování vlastních témat je dobré.
Škoda, že neexistuje možnost vsadit si, že slova, která z Fica nakonec vzejdou, budou nicneříkající. Dalo by se na tom vyhrát docela dost peněz.