Jak na akvarijní rostliny (pro začátečníka)

Autor: Jiří Ščobák | 20.11.2018 o 12:22 | (upravené 20.11.2018 o 16:41) Karma článku: 5,39 | Prečítané:  2117x

Článek pro začínající akvaristy. Ideálně pro ty, kteří chtějí v akváriu rostliny, ale nic o nich nevědí.

Pokud chcete akvárium s rostlinami, pak jsou pro vás rostliny to nejdůležitější (dají se budovat i akvária bez nich, ale o tom můj článek není) a je třeba je od úvodu použít pořádně. Problém současnosti však je příliš široká nabídka a příliš mnoho protichůdných informací. Paradoxně, před půlstoletím to měli začínající akvaristé jednodušší, protože druhů rostlin na trhu bylo jen pár a zorientovat se bylo jednodušší.

article_photo

Než si řekneme cokoli, začněme s vodou. Problém není v tom, že by ve vodě z vodovodu ryby nepřežily, ale v tom, co s kvalitou té samé vody udělá nově založené akvárium. Jednoduché druhy přežijí ve vodě právě natočené, pokud má správnou teplotu [1], ale nemusí přežít v té samé vodě, pokud ji několik týdnů "upravovaly" hnilobné procesy a akvaristovy chyby. Po výrazných změnách kvality vody k horšímu začne docházet k úhynům. Kdo se jich chce vyvarovat, věnuje se primárně rostlinám a ničemu jinému.

Akvárium potřebuje stabilitu. Zkušení akvaristé ji umí dosáhnout rychle, vy ale takové štěstí na 85% mít nebudete. Proto nejprve zjistěte, zda rostliny prosperují a zda nenastupují řasy (3-8 týdnů), pak ještě další dva týdny počkejte a až teprve pak vložte prvních několik ryb. Na 60l akvárium ne víc, než 4-6 ryb velikosti gupky. Raději pomalu a opatrně [2].

article_photo

Základní otázky zní: Jaké nejjednodušší akvárium existuje? Kde rostliny sehnat? Proč myslet do budoucnosti?

Jaké nejjednodušší akvárium existuje?
Hromada zelené řasy, která vyplní na úvod alespoň třetinu nádrže (doopravdy to funguje a je dobré, abyste si to uvědomili jako absolutní základ). Nebo hromada Egeria densa, která vyplní na úvod alespoň třetinu nádrže. Nebo hromada Ceratophyllum demersum. Nebo jávského mechu. Nebo Najas guadelupensis. Uvedené rostliny rychle rostou a pokud s nimi v uvedeném množství založím akvárium a použiji starou vodou z jiného akvária, mohu nasadit jednoduché ryby nebo jednoduché krevetky velmi rychle (a pokud nepřerybím, nepotřebuji ani filtr). Dobré řešení v krizové situaci. Osobně mám řasu v asi 45l plastovém IKEA boxu, ve kterém letním na západním balkóně živorodky a na zimu ho dávám dovnitř (nesmí ale do stínu, protože pak řasa uhnije). Jiný akvarista dal zelenou řasu do průhledného plastového boxu z chladničky na okenní parapet a množil v tom gupky. Bez filtru a vzduchování (řasa na denním světle fotosyntetizuje a doplňuje kyslík dostatečně), práci nechal na slunci. Jednoduché řešení, které přineslo dobré výsledky. Není zlé něco podobného preventivně založit a mít rezervní prostor na odložení novorozeného potěru, šneků nebo nemocných, či přebytečných ryb [3]. Pokud nechcete řasu, udělejte to s ceratophyllem [4] nebo s egerií.

article_photo

Výhodou všech uvedených rostlin je, že nepotřebují sázet do substrátu. Prostě je doslova naházíte do vody a necháte vzplývat. Vláknitá zelená řasa, ceratophyllum i jávský mech jsou bez kořenů, egeria i najas kořeny vytváří, dokáží se ale v substrátu zachytit bez akvaristova přispění (najas vytvoří v substrátu překvapivě hustou síť). Další rostliny, se kterými se zachází podobně, odvedou stejnou práci a osobně je mám, jsou například Pogostemon stellatus 'Octopus' (velmi příjemná rostlina, ale těžko sehnatelná), Heteranthera zosterifolia, Ludwigia repens (pokud se má o co opřít, vyroste i nad hladinu) nebo Monosolenium tenerum (nevýhoda této játrovky je, že roste pomalu). V minulosti jsem měl Potamogeton gayi a Shinnersia rivularis (roste velmi rychle, nad vodou je krásná, ale dokáží ji sežrat mšice). Pohled zhora na 25 cm vysoké (120 cm dlouhé) akvárium, které téměř po hladinu zarostlo Monosolenium tenerum a Heteranthera zosterifolia:

article_photo

U rostlin, které se musí sázet do dna, je už třeba znát víc. Často čerpají živiny ze dna a akvarista musí začít řešit substrát.

Odbočka. Substrát. Osobně používám už 15 let čistý štěrk, pod který dám na úvod pár hrstí zeminy pro pokojové rostliny. Asi takhle. Plus podle potřeby hnojivo pro hydorponii. Co se konkrétních štěrků a zrnitosti týče, vyslovím kacířskou myšlenku. Podle mých zkušeností je jedno, jak hrubý substrát a který konkrétně použijete, pokud to není vápenec a víte, co děláte (dobrý diskusní příspěvek na toto téma). Osobně mám za 15 let ve svých akváriích a nanoakváriích substráty smíchané. Ty nejjemnější obvykle klesnou dolů a na povrchu zůstanou nejhrubší kusy. Výška mého dna je nejčastěji 2-3 cm. Ano, podle všeobecně doporučovaných standardů je to málo, ale já neodkaluju. Vůbec. Nechávám vše usadit do dna, které je pak tenké, ale velmi hutné. Rostou mi z toho i mohutné rostliny s 80 cm dlouhými listy a delšími. Dno často překrývá detrit a bahno, které neodstraňuji, protože vím, že to spoustě rostlin (mám jich přibližně 70 druhů) vyhovuje. Nemusíte to dělat jako já, ale toto je můj styl :).

article_photo

Zpět k rostlinám. I na 60l akvárium potřebujete na úvod hodně rostlin. Úplně vám budou stačit tři druhy, ale potřebujete jich hodně. Počítejte jednu středně velkou nebo menší rostlinu na dva nebo jeden litr vody. Čímž se dostáváme k další otázce:

Kde rostliny sehnat?
Začínající akvarista udělá absolutně nejlépe, když najde blízkého zkušeného akvaristu dotazem na akvaristickém fóru (FB, Akva.sk, Rybičky.net), vezme od něj přebytečné rostliny a pokusí se napodobit, co dotyčnému funguje. To je nediskutabilně nejrychlejší a nejlevnější cesta k rostlinnému akváriu. Rostliny získá vypěstované pod vodou (submerzní) a pravděpodobně v počtech víc kusů od jednoho druhu (doporučuji ignorovat kameny a dřevo, které se dají umístnit později a osázet celou plochu dna). Platí pravidlo: "Zaplňte akvárium co nejvíc rostlinami a když budete mít pocit, že je to moc, ještě přidejte." Pro představu: Jedno mé 60l akvárium, když jsem do něj v marci 2016 vložil první ryby, vypadalo takto:

article_photo

Kupovat rostliny v akvaristikách nebo na burzách je rizikovější, protože i na burzách je mnoho prodejců "pouze překupníky" a nabídka zahrnuje i neakvarijní nebo v začátečnických akváriích bez CO2 neprosperující rostliny (můj článek). Také jsou rostliny, které rostou bez CO2, ale nejsou vhodné na úvod. Každá jedna takováto rostlina bude v akváriu rychleji či pomaleji uhnívat a komplikovat život druhům, které by prosperovaly, kdyby byly ve větším počtu a kdyby hniloba ve vodě nebyla. Navíc je třeba počítat s rostlinami, jako anubias, které akvarijní jsou, založení akvária přežijí, ale rostou tak pomalu, že na úvod vykonají minimum potřebné práce, zabírají místo a slouží jako základna pro řasy (které se z nich špatně dostávají). O neakvarijních rostlinách ale až na konci článku. Nejprve si řekněme, proč je dobré plánovat.

Proč myslet do budoucnosti?
Když se pozorně podíváte na většinu fungujících akvárií, zjistíte, že v nich doopravdy prosperuje pouze 3-6 druhů rostlin (v závislosti na velikosti nádrže). Nedávno dal jeden člověk na FB fotografie vývoje svého akvária. Přidával CO2, bylo to bujně zarostlé a velmi pěkné akvárium s množstvím druhů. Po opakovaném procházení fotek ale vyplynulo, že ve skutečnosti prosperuje pouze 5-6 druhů. Některé druhy stagnovaly nebo ustupovaly - přitom by v jiném akváriu dokázaly zaplnit nádrž. V reálu jde o to, že téměř každý jeden druh při správné péči dovede časem vyplnit nádrž k prasknutí. I Cryptocoryne affinis, které se většinou prodávají, jako středně velké rostliny, dovedou mít až 50 cm dlouhé listy. Jeden velký echinodorus mi zaplnil celou nádrž a ještě jsem zjistil, že by potřeboval větší a vyšší. Ceratopteris thalictroides dokáže vyrůst vysoko nad akvárium a akvarista bude v nádrži pěstovat kořeny [5]. Vallisneria gigantea s dva metry dlouhými listy zaplní jakékoli středně velké akvárium, do kterého ji dáte. Přežijí pod ní jen rostliny, které snesou stín. Na to všechno doporučuji myslet. Video mého akvária, na kterém dominují tři druhy kryptokoryn.

Když dáte do 120l akvária na úvod víc druhů podobně velkých jednoduchých rostlin a nebudete zasahovat, které přežijí? Z mých zkušeností nejčastěji ty, kterých je nejvíc, které byly v akváriu první (pokud je akvarista nedal všechny najednou) a které nejrychleji rostou. Tvrdím, že není nutné realizovat takovouto "ruletu", tvrdím, že se výsledek dá odhadnout. Snažte se o rostlinách něco zjistit. Dobré tipy na jednoduché rostliny jsou například zde. Vyberte si jednoduchý druh, který se vám líbí a dejte ho ve velkém množství. U kryptokoryn nejméně 10 kusů jednoho druhu, ještě lépe 15 nebo 20 [6]. Pokud víte, že rostlina, kterou jste koupili, má potenciál zaplnit celé akvárium, nesázejte vedle ní jiné rostliny a raději, dokud nevyroste, používejte vzplývající rostliny jako ceratophyllum, abyste doplnili rostlinnou hmotu. Než vyrostou, může to trvat i jeden až dva roky, pokud však budete trpěliví, získáte akvárium, které vám bude dělat radost velmi dlouho [7]. Rostliny, jak se jednou zachytí a zesílí, vydrží hodně. Potamogeton pectinatus, který jsem minulé léto vytáhl z jednoho jezera u Senca a mám ho ve 12l kouli na západním okně:

article_photo

Kdo se vydá cestou "rulety" a nasází 15-20 druhů rostlin, stejně nakonec po půl roce zjistí, že mu prosperuje [8] jen 3-6 druhů. Tvrdím, že ruleta není nutná a výsledek se dá předvídat. V minulosti jsem měl 20 akvárií a miniakvárií, pak se nám narodila dvojčata, až na pět vše zaniklo, za poslední tři roky jsem proto zakládal 21 nádrží. Z třinácti nově založených nádrží s větším objemem, než 10 litrů, prosperují primárně zamýšlené druhy rostlin v jedenácti nádržích. Dva případy, které nevyšly, se týkaly vzácných druhů kryptokoryn (viz prezentace akvária). U nádrží s menším objemem, než 10 litrů je to opačné, protože jsou náročné na udržení stability a testoval jsem v nich druhy, které jinde nemám nebo jsem je neznal. Reálně jen ve dvou nádržích z osmi prosperují rostliny, které do nich byly dané jako první. Vyšly až druhé pokusy s jiným druhem. Nicméně i toto je lepší (levnější), než nakoupit x druhů a půl roku čekat, co se stane. Realizovat návštěvu u několika zkušených akvaristů a přečíst si, co se o dotyčných rostlinách píše, se dá rychleji. Opakuji. U jednoduchých, podobně velkých druhů rostlin budou prosperovat ty, kterých bude víc a budou dřív. Nechte je růst a pak zvažte, co se k nim ještě vejde. Například ke Cryptocoryne 'Flamingo' se mi s odstupem času hodily nízké, malé, svěže zelené Cryptocoryne parva. Sice jim trvalo osm měsíců, než po zasazení vyhnaly první nový list, to mě ale nemuselo trápit, protože akvárium na nich nebylo závislé. Nebo jsem ke Cryptocoryne legroi umístnil anubiasy nana. Nebo pod Vallisneria gigantea naházel játrovku Lomariopsis lineata, u které jsem si předtím ověřil, že jí nevadí stín. Nebo jsem nechal pod rostlinami růst kousky řasokoule Cladophora aegagropila - mám ji už 15 let, v několika nádržích pokryla celé dno a když se na drobné chomáčky rok nesáhne (neodkaluje), vyrostou takto:

article_photo

K neakvarijním rostlinám: Jejich velmi dobrý přehled je zde nebo zde. Doporučuji se naučit poznávat dvě, které vidím v nádržích začínajících akvaristů nejčastěji - Acorus gramineus a Ophiopogon japonicus (obrázek ophiopogonu v atlase, kde roste ze zkumavky, je můj). Jedná se o bahenní rostliny, jejichž listy potřebují absorbovat vzdušný kyslík. Pod vodou vydrží měsíce, ale nakonec pomalu uhnijí. Dobré poznávací znamení pro acorus je vějíř připomínající tvar růstové růžice a fakt, že má nejpřímější postupně se zužující listy z rostlin nabízených v akvaristikách. Pokud je uvidíte v nabídce, otestujte prodávajícího otázkou, zda je to rostlina vhodná do akvária. Pokud řekne, že ano, otočte se a nic nekupujte.

 

Tento článek si dává za cíl postrčit životaschopným směrem všechny, kdo nechtějí high-tech akvárium s přidáváním CO2 nebo akvárium bez rostlin. Nemůže být úplně komplexní. Proto studujte dál. Držím vám palce!

[1] Pokud nehovoříme o vyloženě citlivých druzích, prodejci na akvaristických burzách běžně natočí vodu do akvárií přímo na místě a živočichové přesto žijí.
[2] Horácovo brutální akvaristické pravidlo hovoří: "Čím dříve si dáte do akvária ryby, tím dříve si budete moci koupit ryby nové."
[3] Další zkušenost s jednoduchými "akvárii". Mám velkou, starou samičku divoké floridské živorodky Heterandria formosa, kterou jsem loni na podzim, když se v nádrži, kde byla, přestala množit, přesunul do velkého 250l akvária. Vykrmila se, povyrostla, žrala malé krevetky, ale mláďata od ní nebyla žádná. Po několika měsících jsem ji dal jinam se dvěma samečky. Pak zase jinam (kde vyžrala všechny dafnie). Přitom se formosky ze stejné populace v jiných dvou malých nádržích množily, ale tato velká samice nic. V septembri jsem ji vyhodil do asi šestilitrového kýblu s řasou na balkóně, ve kterém si dlouhodobě "karanténizuji" kousky dřeva a bahno z přírody a skoro nekrmil. Živila se jen řasami a drobnými živočichy, kteří se v kýblu namnožili (jsou druhy ryb, které se vyloženě potřebují řasami dokrmovat). Když v októbri klesla teplota vody na balkóně 9°C, našel jsem v něm mláďata. Odlovil jsem jich celkem deset (později další čtyři). Blbý kýbl s řasami :).
[4] Můj
článek o ceratophyllu.
[5]
Článek  Markéty Rejlkové Akvárium 10, str. 11.
[6] Můj
článek o kryptokorynách.
[7]
Akvárium, do kterého jsem 26. 2. zasadil 12 malých Cryptocoryne 'Flamingo'. Délky listů 25 cm dosáhly až po dvou letech, až po 2,5 letech začaly odnožovat a vytvářet nové rostliny. Projděte si galerii fotografií a deník nádrže.
[8] Definujme "prosperuje". Jedná se o stav, kdy rostliny rostou tak, že je akvarista musí omezovat, aby nezabraly prostor jiným druhům. Rostliny, které prosperují, pokud by byly ponechány osudu, zlikvidovaly by okolní, podobně velké druhy.

 

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

DOMOV

Kľúčová postava Gorily reportérom SME: Nemôžete sa pýtať

Malchárek je v jednej z akcioviek s finančníkom Siekelom, ktorý je považovaný za sponzora SNS.

Dobré ráno

Dobré ráno: V Británii sa môže rozpadnúť vláda, problémom je brexit

Ako vládni poslanci prestali odporovať vládu.


Už ste čítali?