reklama

Mnozí lidé jsou stále dětmi (úvaha o nás a našich očekáváních)

Dítě buší pěstičkami do země, že svět není ideální. Dospělý člověk dokáže mít reálná očekávání. Kdo je dítě, má problémy jak v politice, tak v osobním životě.

Písmo: A- | A+
Diskusia  (2)

Po revoluci mnozí čekali, že se změní režim a bude super. Když ono super nenastalo, přišlo zklamání ze současného světa. Svět ale sám o sobě není zlý, to jen socializmus choval masy v zoologické zahradě a nenaučil je, jak spokojeně žít. Nespokojení lidé dělají další chyby, kumulují zklamání a když se k nim někdo chová chvíli dobře, mají větší tendenci se k němu idealizovaně upínat víc, než spokojenější část populace. Měl jsem kamaráda, který se ke mě kdysi upnul a když zjistil, že mám taky negativní povahové prvky, začal nevražit. To samé dělá spousta lidí v osobním životě i ve vztazích k politickým a kulturním idolům. Když to dělají v osobních vztazích, zasáhne to jejich rodinu. Když to ovlivní jejich rozhodování při volbách, mohou, pokud jich je hodně, zasáhnout mnohem dál.

Jeden konkrétní příklad - Kiska. Taky si myslím, že mohl lépe vyřešit situaci ohledně kauzy financování své kampaně nebo ohledně pozemku, ale podstatnější je: "Je proto najednou jiný člověk? Je stále v politice proto, protože chce něco udělat nebo proto, protože se chce obohatit penězi a mocí?" To financování jeho kampaně - nám vadí, že si to chtěl dát do nákladů. Asi to nebylo úplně košér a Kiska chtěl trochu ušetřit. Nicméně taky si mohl ty peníze ve firmě zdanit, nechat proplatit jako dividendy a použít na něco jiného jako své vlastní. On se rozhodl použít je do kampaně. Je mi stokrát milejší člověk, který udělá toto, než člověk, o kterém nevím, od koho vzal peníze na volební kampaň a komu bude v budoucnu zavázán. Samozřejmě, že Kiska není dokonalý! Podstatné ale je, co se mi na něm líbí a jestli to stále trvá! Dokonalý není nikdo, všichni děláme a budeme dělat chyby.

SkryťVypnúť reklamu
Článok pokračuje pod video reklamou

V diskusích na internetě se člověk často potká s lidmi, kteří hovoří, že ani solidně vypadající kandidát nebo strana nejsou ideální a že asi nebudou volit. Pokud pominu část, která je skrytými voliči například Smeru a toto používají pouze jako zástěrku, zbyde část, která to myslí doopravdy. V mých očích jsou právě oni těmi dětmi bušícími pěstičkami do země a žádajícími vysněný ideál. Často jsou to lidé, kteří ani přes zralý věk nemají stabilního partnera a děti. Znám v diskusích (i osobně) lidi, kteří se radují, když padá systém, protože tvrdí, že každý systém je zlý. Když se jich zeptáte na ideál, dozvíte se, že žádají nezávislost na komkoli, čemkoli a samozřejmě neodpoví na otázku, nakolik je něco takové reálné. Tvrdím, že tento názor vyplývá z jejich osobního stavu. Kdo má děti, nebude tleskat pádu do chaosu, protože si pro ty děti přeje nějakou budoucnost.

Pokud máme změnit svůj pohled na svět, musíme začít u sebe. Před časem jsem mluvil s jedním člověkem, který hovořil, že by bylo super, aby lidé drželi víc pohromadě. Následně z diskuse vyplynulo, že on sám má člověka, kterého nemá moc rád. Na poznámku, že pokud chce ostatním ukázat, jak věci jdou, měl vy začít od sebe a svého vztahu s dotyčným (nevypadá to neřešitelně), jsem dostal odpověď: "To nejde."

Víte, taky mám člověka, jehož přítomnost nemusím. Ale kdyby se ten člověk začal chovat jinak, rád to změním. Dá se to řešit: "Přijď ke mě na čaj (rum, slivovici, Giant Milk). Pokecáme." Pokud je dotyčný ochoten vstoupit do vašeho teritoria a přijmout vaši pohostinnost, možná nebude tak zle. Poučení zní, že nevražení nemusí být konečné a že i lidé, o kterých jste neuvažovali zrovna dobře, mohou být přijatelní. Nakonec zjistíte, že úplně každý člověk má nedostatky a že skoro s každým se dá vyjít. Otázkou je, jestli máte skoro každého vždy chuť poslouchat, ale to je jiná téma - podstatné je, že nějaká idealizace je kravina. Očekávejme, že u každého člověka, kterého víc poznáme, najdeme něco, co nás může sklamat. Můj osobní přístup je, že pokud se ke mě někdo choval dobře, nezapomenu to ani když zjistím, jaké má dotyčný slabiny. Mám ho rád dál. Například takový Jožo Ráž. Super písničky. Nepřestanou mi ale znít v uších jen proto, protože prohlásí, že je mu sympatický Mečiar. Pokud se náhodou někdy v budoucnu ocitnu na jeho koncertě, budu mu stejně tleskat vstoje.

Socializmus nás choval v zoologické zahradě. Bylo to "držet hubu a krok". Neučil nás, že nikdo není dokonalý, že bychom se měli učit rozeznávat lidi podle jejich dlouhodobé konzistentnosti v tom, co na nich oceňujeme a že bychom měli sami na sobě pracovat. Když skončil, bylo to, jako když se zvířátka ze zoo pustí do džungle. I jinde ve světě mají lidé problém pochopit reálný svět, my ale měli hned na úvod takovýto hendikep. Dnes se z toho trochu začínáme zvedat. Pomůže nám, když si budeme stále opakovat, že už nechceme být dětmi.

Jiří Ščobák

Jiří Ščobák

Prémiový bloger
  • Počet článkov:  750
  •  | 
  • Páči sa:  1 373x

Zájmy: square dancing (jsem caller), akvaristika, zoologie, archeologie, cestování, fotografování. Doma mám 30 menších akvárií, ženu a tři dcery. Moje firma organizuje na Slovensku soutěž finančních produktů s názvem Zlatá minca. Také jsem vytvořil diskusní FB skupinu, ve které se kdokoli může zeptat na cokoli ohledně slovenských bank, pojišťoven a investování (ikonka níže). Zoznam autorových rubrík:  AkvaristikaAlexandra & DanielkaCestováníFilmy, které mě zaujalyKnihy, které mě zaujalyHudba, která se mi líbíSpolečenské hryFilatelieSQUARE DANCEHistorie, archeologie, evolucePřírodaZoologieZuzkaZlatá mincaSúkromnéNezaradené

reklama

Prémioví blogeri

Martina Hilbertová

Martina Hilbertová

49 článkov
Monika Nagyova

Monika Nagyova

295 článkov
Matúš Sarvaš

Matúš Sarvaš

3 články
Adam Valček

Adam Valček

14 článkov
Pavol Koprda

Pavol Koprda

9 článkov
reklama
reklama
SkryťZatvoriť reklamu