Akvárka bez techniky jsou v horkém létě odolnější (pokud se bez techniky obejdete)

Autor: Jiří Ščobák | 28.8.2019 o 14:44 | (upravené 30.8.2019 o 0:33) Karma článku: 2,97 | Prečítané:  1153x

Mám přes dvacet rostlinných akvárií a nanoakvárií bez filtrace a pohybu vody, množím 12 druhů živorodek a minulé léto ani toto léto (a zřejmě ani předminulé léto, ale to si úplně nepamatuji) jsem nezaznamenal úhyn kvůli vedru.

Je pravda, že náš obytný dům je cihlový, izolovaný zvenčí a nevyhřeje se zdaleka tolik jako byt v paneláku, nicméně ani v kouli přímo na západním okně a odpoledním slunci jsem nezaznamenal úhyn. Přestože jsme toto léto měli v Bratislavě i 36 °C a minulé 37 °C.

Co ryby doopravdy potřebují?
Co způsobuje kalamity v akváriu?
Jsou akvária bez techniky těžká?
Proč techniku v rostlinných akváriích?


Ryby nepotřebují mnoho
Co potřebuje ryba, pokud ji transportujeme? Když převážíte ryby, je důležitější, kolik mají vzduchu, než kolik mají vody. Byl jsem ve Frankfurtu u jednoho kluka, který sbírá divoké živorodky, balili jsme ryby pro naše akvaristy a překvapilo mě, jak málo vody dával. Dospělý pár živorodek velikosti velké samičky gupky do půllitrové flašky ani ne v jednom decilitru vody. Asi patnáct takovýchto flašek a všechny ryby zvládly transport z Německa až na Slovensko. Autobusem.
S vodou je problém pouze ve chvíli, když se zkazí. Mám vypozorováno, že na vodu jsou citlivé divoké živorodky Skiffia francesae - už jsem přišel o několik ryb poté, co jsem je dal ve větším počtu do malého množství vody - u většiny běžných živorodek (gupky, platy) by se to však nestalo. Vícekrát jsem transportoval potěr živorodek a nemohl je odevzdat ihned, ale musel je vozit dva, tři dny. Dal jsem je po 10. až 15. kusech do pětilitrových lahví od destilky, cca 1,5 litrů vody z původního akvária, zbytek vzduch. Když jsme necestovali, láhve jsem otevřel. Bez úhynu. V zásadě by se takto mohl potěr transportovat i déle, než 3 dny. Možná by se tak dal i určitou dobu chovat.

Co potřebuje potěr, pokud ho chceme vykrmit? Mé vykrmovací nádrže na potěr mají jen 5 litrů hrubého objemu (v menším prostoru se potěr lépe krmí) a beze ztrát v nich dostanu potěr do velikosti, že už je dospělé ryby neohrozí. Extrém je 5l elementka, kterou jsem založil na skříňce, abych si otestoval, jestli Nitella flexilis bude růst při obyčejném pokojovém světle. Doslova: Elementka mimo toho, že nemá filtr, nemá ani světlo a funguje na přirozených lumenech, 1,80 m vysoko v západně orientovaném světlém pokoji. Mám v ní už pátou skupinu relativně velkého potěru Xenotoca doadrioi. Bez úhynu. Video z dneška. To je, co potěru stačí: Malá, ale zaběhnutá a stabilní rostlinná nádrž. Proto, když má někdo například zaběhnuté 60l akvárium, ve kterém by sice mohl mít víc jednoduchých rychlerostoucích rostlin, ale nějaké rostliny tam již rostou, může klidně bez filtru nasadit deset (10) kusů potěru gupek. V reálu to bude víc životního prostoru, než dotyčný potěr potřebuje.

Co potřebuje skupina dospělých ryb, kterou chcete v akváriu dlouhodobě chovat?

Videa demonstrující hustotu populace v akváriích bez filtru:

1) 112l bez filtrace, divoké živorodky Xenotoca doadrioi. Pravidelné výměny 10-20 % vody. Neodkaluji.

2) 250l bez filtrace, divoké živorodky Limia perugiae. Občasné výměny 20 % vody. Neodkaluji.

3) 60l a divoké živorodky Phalloceros caudimaculatus reticulatus (první živorodky, které se rozmnožily v Evropě). Akvárium je koryto 120 cm dlouhé, 25 vysoké a 20 hluboké, retikulátky se víceméně rovnoměrně vyskytují po celé ploše. Toto je jediná má výjimka - vpravo je malý filtr bez náplně, který se zapíná ráno se světlem a který dotlačí vodu asi do 1/4 nádrže. Byla to pojistka, protože retikulátky pochází z potoků Brazílie, všude se píše, že chtějí proudící vodu a jsou značně citlivé na změny. Výměny vody sem-tam 10-15 %. Nejchladnější místo na akvárium v bytě. V létě chladím flaškami s ledem, nechci, aby teplota vystoupila nad 24 °C. Samozřejmě neodkaluji.

4) 60l bez filtrace, dunajské gupky. Akvárium, ve kterém bych mohl nejvíc popracovat na údržbě, protože je tu řasa (rybám ani krevetkám to ale nevadí). Občas delší dobu neměním vodu. Velmi blbuvzdorné.
5) 60l bez filtrace, divoké živorodky Phallichthys tico. Pouze dolévám vodu (tica chtějí spíš starou stabilní vodu). Aktuální stav asi není finální - populace stále roste. Mimo ryb se velmi dobře množí oranžové krevetky a trochu i ráčci Cambarellus diminutus.

Všechny druhy ryb na videu žily v konkrétním nádržích už během minulého léta. Prosperují v konkrétních množstvích i přes největší vedra a nejeví snahu se zadusit nedostatkem kyslíku. Ze všech uvedených akvárií distribuuji potěr jiným akvaristům.

Stačily by vám takovéto koncentrace ryb v akváriu? A pokud ano, na co pak potřebujete filtr?
Netvrdím, že můj přístup je jediný správný. Absolutně rozumím, že jsou akvária, která techniku z konkrétních důvodů reálně potřebují a akvaristé, kteří se vzhledem ke svým podmínkám bez techniky neobejdou. Ale. Kladu výše uvedené otázky. Na první většinou lidé dokáží odpovědět (většinou pozitivně), druhá bývá těžší. Odpověď, kterou často od začátečníků slýchám, by se dala prostou řečí přeložit jako: "Nevím, ale bojím se." Některé lidi představa akvária bez filtru znervózňuje, není jim příjemné, že nedovedou přesvědčivě reagovat a mají pocit, že už samotná existence tématu vyvolává tlak. O což mi nejde. Chci jen ukázat, že tento styl je možný. Taky nebude zlé, když někomu, kdo si toto přečte, ušetřím v budoucnu starosti a peníze za nákup techniky. Jestli chcete, můžete do diskuse napsat, jak jste na tom vy a pojďme dál.

Stabilita, stabilita, stabilita
Kalamity v běžném akváriu nejčastěji zabíjí prostřednictvím prudkých změn, porušením stability. Příbuzný, který v čase dovolené překrmil. Chybně fungující ventil na CO2 (kamarád si tak letos vyhubil celé akvárium). Ucpaný filtr, ve kterém uhynuly bakterie. Větší výpadek proudu, při kterém uhynuly bakterie ve filtru. Nadbytečné množství chemie. Nová chemie/hnojivo. Větší výměna vody před dovolenou, než na kterou je akvárium zvyklé a po které se rozpadly rostliny a průšvih neměl kdo řešit. Chybné topítko, které hřálo víc, než mělo. Úplně vyloučit tato rizika se dá jen tím, že nic z toho nebudu používat nebo dělat. Teoreticky se technika osudově porouchá jen jednou za pár let a v jednom z několika akvárií, ale pokud máte dvacet akvárií, v každém jeden druh ryb, na kterém vám záleží a v každém techniku, pak je vysoká šance, že jednou za pár let díky technice o některý druh přijdete. Stát se může cokoli, ale proč hrát zbytečnou ruletu s něčím, co jednoduché druhy ryb ani nepotřebují? Ztráty, které si vytvořím vlastními chybami, stačí.

Výše jsem uvedl, že ryby nepotřebují mnoho, co je však naopak velmi důležité, je STABILITA. Zjistit, kdy je rybám dobře a držet to. Pokud jsou nitrifikační bakterie rozptýlené po celé ploše akvária, může jen těžko něco způsobit jejich masivní úhyn. Výměny vody jen 10-20 %. Pokud se teplota vody plynule mění podle teploty vzduchu v místnosti, neohrozí to ani ryby ani rostliny. Pokud budou většinu hnojiva poskytovat ryby, rostliny se jejich růstu přirozeně přizpůsobí a hrozí menší nástup řas, než při hnojení akvaristou. Odolnost akvárií bez techniky spočívá právě v uvedené stabilitě. Mám pět akvárií nebo koulí, ve kterých mi rostou rostliny zasazené před šestnácti lety. Kdyby se nám v roce 2008 nenarodila Prťata a my nezačali preferovat chov jiného živočišného druhu, měl bych podobně starých nádrží mnohem víc (zhruba 15 jich zaniklo).

Stabilitu dlouhodobě dosahuji pozorováním a drobnými změnami. Chodím okolo, dívám se, přemýšlím. Dělám drobné zásahy - výměny vody nejčastěji jen 10-15 %, snižování teplot jen o 1-2 °C, krmení jen tolik, co ryby skonzumují za pár minut. Pokud chci odebrat řasy, realizuji to na etapy, protože i řasy mají svůj podíl na fungování akvária. Nestresuji se, že nemám krásné akvárium hned - podstatné je, jak bude vypadat, až bude mít rok nebo dva.

Stabilita je také o rostlinách a ukázněnosti. V běžném akváriu a je jedno, jestli je bez techniky, s filtrem nebo s CO2, bude doopravdy, skutečně bujet maximálně šest (6) druhů rostlin. Pokud jsou tam jiné druhy, tak většinou jen přežívají, jsou vytlačovány nebo na ústupu. Pokud jsem ukázněný a vidím, že několik druhů rostlin touží ovládnout celé akvárium, nechám je. Nepřidávám nové druhy, které by stávajícím konkurovaly a já jim v boji pomáhal. V nádržích některých akvaristů bují nekonečná válka jen proto, že dotyční touží přidávat stále nové druhy rostlin.


Je to jednoduché
Opětovně slýchám, že je akvaristika bez filtru a ostatní techniky složitá a ne vhodná pro začátečníky. Je vhodná pro začátečníky. Ale je pravda, že pokud to nemá zkušený akvarista vyzkoušené, neumí poradit začátečníkům, co je ok. Já už mám trochu „oko“, kolik ryb a jaké velikosti někam může jít. Pokud už několik let vidím v jedné konkrétní nádrži bez filtru stále stejně velké hejno, vím: „Tato nádrž bez filtru uživí takovéto konkrétní množství ryb.“ Podobné zkušenosti s různými nádržemi, různými rostlinami a různými rybami moc lidí nemá, v reálu to ale komplikované není. Když začátečníkovi řeknu: „V tuto chvíli už můžeš nasadit tolik a tolik kusů potěru, krm je živými mikrami a grindalem, sušeného jen nepatrně,“ tak v zásadě není moc, co by se dalo pokašlat. Pro toho začátečníka to bude velmi jednoduché a finálně získá akvárium, kterému nebude vadit, ani když bude na dovolené a na půl dne vypnou proud.

Akváriu bez filtru, bez vzduchování a na rostlinách se v praxi nemá co stát, pokud vyloženě nevyschne (což se některým mým akváriím po narození Prťat stalo). Při letních vyšších teplotách rostliny lépe rostou (Utricularia aurea mi vyloženě prosperuje jen přes léto) a protože jich je hodně a také víc fotosyntetizují, ryby nemají se zvýšenými teplotami problém. Extrémní příklad: V jednom čtyřlitrovém akváriu (10x10, výška 40 cm) jsem před dvěma roky, v extrémních vedrech a na přímém slunci naměřil teplotu vody 34 °C a krevetky to přežily (a jsou tam dodnes). Teplota vody je sice vysoká, ale rostliny o život fotosyntetizují a pumpují do vody kyslík. Na rozdíl od akvárií s topítkem je takováto teplota navíc pouze dočasná a v návaznosti na tom, kolik člověk přes noc větrá, přes noc opět poklesne. Denní a noční (a sezónní) kolísání teplot není obecně pro mnoho živočichů problém - děje se i v přírodě. Podle českého akvaristy Romana Slabocha mají organizmy v akváriích s topítkem častý problém právě díky dlouhodobé stabilní teplotě.


Praktické poznámky k budování akvárií bez zbytečné techniky
Pokud plánujete akvárium, kupte si jako úplně první věc jednoduchý teploměr do vody. Naplňte kbelík vodou, postavte ho na jeden den na místo, kam uvažujete dát akvárium a změřte teplotu vody. Pokud je v zimě alespoň 20 °C, pak, pokud neplánujete zrovna teplomilné ryby, nepotřebujete topítko (pokud je léto, topítko nepotřebujete hned, teploměr koupíte stejně a v zimě uvidíte). Spousta ryb i krevetek je při zimních 20 °C úplně v pohodě. Je překvapivě dost ryb, kterým naopak vyhovují zimní teploty 15-18 °C - přítel má v suterénní odchovně živorodek stabilní zimní teplotu 16 °C. Jednou jsem na podzim z boxu na balkóně vylovil ráčka CPO z vody o teplotě 7 °C - nejmohutnější CPO, jakého jsem kdy měl. Dva samečci Xenotoca eiseni mi přežili venkovní pokles vody na 4 °C a žili další dva roky. Pro obyčejné živorodky není pokles na 15 °C žádným problémem, pokud je přirozený. Někteří chovatelé drží své populace při ještě nižší teplotách. Pokud máte v bytě zimní vodu alespoň 20 °C a přizpůsobíte tomu živočichy, doopravdy nepotřebujete topítko.

Pokud chcete mít odolné akvárium a nemáte kočku nebo malé dítě, neřešte krycí sklo. Akvárium bez krycího skla se snadno odvětrává, snadněji ochlazuje, je odolnější (také je k němu lepší přístup a rostliny mohou růst nad hladinu). Z tohoto akvária mi vyskočila za tři roky ryba jen jednou a to bylo ještě při krmení, když jsem udělal prudký pohyb (takže jsem ji rovnou hodil zpátky).
Je legenda, že ryby vyskakují a krycí sklo je třeba. Hej, jsou skákavé druhy ryb. Co se ale týká běžných ryb (gupky, platy, tetry, sumečci) a krevetek, pokud jsou živočichové zabydleni a spokojeni (kvalitní voda, dostatek zdrojů, dostatek úkrytů, nepřerybění), neskáčou ani nevylézají. Nemám ani jedno krycí sklo. Ano u gupek několikrát do roka najdu vyschlou rybku - při množství nad sto, které ale v akváriu mám, je to nepodstatné.

K filtrům. Pravděpodobně nikdo nikdy nedefinuje (a v každém akváriu bude jiné), kolik nitrifikačních bakterií žije ve filtru a kolik v akváriu samotném nebo kolik nitrifikačních bakterií je pro akvárium přesně doopravdy třeba, proto je část tohoto odstavce jen empirická hypotéza: V akváriu žije pravděpodobně násobně víc nitrifikačních bakterií, než ve filtru. V horních vrstvách substrátu, na listech rostlin, na skle. Pokud jsou všudypřítomné, může nitrifikace probíhat doslova všude. Filtr tak není pro samotnou nitrifikaci nutný. Ano, může nitrifikaci pomoci, já mám ale většinu nádrží zaplněnou rostlinami a rybami natolik, že mě nenapadá, jak víc by mi mohl pomoci. Konec hypotézy. V mých podmínkách rostliny rostou bez filtru v pohodě a snaději a tím, že je nic neuvolňuje ze substrátu a nehýbe s nimi, také snadněji. Bez filtru se také snadněji usadí i jemný kal, dno bude obsahovat víc živin pro rostliny (pokud nebudete odkalovat) a snadněji uvidíte indicie problémů - například jemnou slepou hladinu.

K světlu. Každé akvárium je specifické. Mám empiricky zjištěno, že víc, než délka svícení, je důležitá intenzita. Při prodlužování nebo zkracování času svícení se standardně nic nestane (toto prohlášení platí v akvarijních podmínkách - při měření v laboratoři by se zřejmě rozdíly zjistily, já ale definuji změnu podle toho, jestli nastoupí nebo nenastoupí řasy). Raději začínám s nižší intenzitou (žárovka 11W) a postupně přidávám. Opět platí, že zaběhnuté, funkční akvárium s jednoduchými rostlinami, vydrží hodně. Extrémní případ se mi stal u jedné vázy s kryptokorynou Flamingo, nad kterou se mi pokazilo světlo a kryptokoryna rostla dva měsíce při velmi nízkém množství světla. Dnes vypadá takto. Netvrdím, že uvedené zastínění vydrží každá rostlina, kryptokoryny, anubiasy, Ceratophyllum, Lilaeopsis, Monosolenium, Pogostemon quadrifolius, Microsorum nebo jednoduché mechy dokáží mít ale na světlo překvapivě nízké požadavky.

K úsporným žárovkám: Mám jich v zásuvce víc a pokud jsou někde řasy, vyměním jednu žárovku za slabší. Nad akvárii 60l a víc mám žárovky tři (dokonce i nad 250l akváriem) a často stačí vyměnit jednu. Je to opět o stabilitě a malých změnách - nemuselo by dopadnout dobře vyměnit všechny žárovky, ale jedna ze tří je bez problémů. Nad akváriem s retikulátkami (video 3), které zmiňuji výše, svítí tři různě silné žárovky nad 120 centimetry délky nádrže - jednoduše jsem v průběhu času zjistil, že každé části akvária vyhovuje něco jiné.

Nebál bych se ani akvárií u okna nebo se slunečním světlem. Chce to trochu zkušeností, ale i na slunci se dá vybudovat fungující stabilní akvárium. Pokud si na slunce vyloženě netroufáte, pak zkuste severní okno, pokud ho máte k dispozici - nádrže na něm jsou ohledně světla dost v pohodě a ani v největších vedrech se nepřehřívají.


Na co techniku?
Ve skupinách na FB jsou v horkém létě velmi časté dotazy na vypnutí proudu přes léto u rostlinného akvária. Říkám si: Rostlinné akvárium má mít rostliny v dobré kondici. Pokud má někdo rostlinné akvárium a obává se, co se stane, když vypnou proud během dovolené, je ono akvárium v pořádku? Buď ano a akvárium by klidně fungovalo i bez filtru nebo by bez filtru nefungovalo a pak je buď málo rostlin nebo přerybíno, což není ani jedno dobré. Pokud se máme snažit o dobrá akvária, proč pak ne rovnou od začátku bez filtrace? Budeme mít nad sebou strašáka, že nesmíme dělat hlouposti a prudké změny, což není zlé. A až přijde další léto, nemusíme se bát. Leda, že by nám nebe spadlo na hlavu :).

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

Kto z daňových zmien získa viac a odkedy? Pozrite si prehľad

Zmení sa daň z príjmov 
aj nezdaniteľné minimum.

Stĺpček Petra Schutza

Černákov pardon dokonale zapadá do absurdity aj zmenkového príbehu

Dôkazový stav sa zdá byť silný.


Už ste čítali?