Jak jsem v roce 2020 založil dvě úspěšné FB skupiny. Postřehy a poznámky

Autor: Jiří Ščobák | 3.10.2020 o 12:29 | Karma článku: 3,97 | Prečítané:  1101x

Z nadpisu byste mohli mít pocit, že jsem přesně věděl, co jsem dělal. Není tomu tak. Na druhou stranu, když se něco podařilo, byl jsem připravený a měl zkušenosti, které mi pomohly výsledek udržet.  

 

Zakládat a vytvářet FB skupiny není snadné. Na FB najdete spousty malých skupin, které nepřežily úvodní dny. Obecně jsou dvě možné situace: Buď v oblasti, ve které zamýšlíte skupinu vytvořit, JINÉ SKUPINY EXISTUJÍ a pak je problém, jak "konkurovat" nebo v oné oblasti ŽÁDNÁ FUNKČNÍ SKUPINA NENÍ a pak máte problém odkomunikovat veřejnosti, že skupina může existovat. Má první skupina je v první oblasti a druhá v druhé.

Není to jen tak vytvořit funkční skupinu. Potřebujete určité komunikační a diplomatické zručnosti, je důležité, jaký jste člověk. Já jsem trochu zvláštní charakter. Rád komunikuji věcně a věřím, že ve většině lidí je něco dobré. Lidé říkají, že mám s některými lidmi značnou trpělivost, spíš jde ale o to, že se snažím z nich dostat do dobré a věřím, že se věcnou komunikací lidé dokáží dohodnout. Občas se najdou lidé, kterým toto mé chování leze parádně na nervy, ale pro diskusi na fórech a budování skupin to je spíš pozitivní věc.

Neděkujte za přijetí! Primární je diskuse!
V minulosti už jsem nějaké skupiny založil a upřímně - neuměl jsem je moderovat. Proto padly do zapomnění jako spousty jiných. Před asi dvěma lety jsem byl požádán, abych jednu skupinu moderoval - dělal jsem to přes rok a osvojil si pár zručností. Například se mi nelíbilo, jak v některých skupinách lidé děkují za přijetí. Takové příspěvky jsem považoval za zbytečné, tak jsem na úvod oné skupiny připnul status: "Neděkujte za přijetí! Ukažte raději obrázek toho, co máte!" Překvapivě to fungovalo. Děkovné příspěvky se snížily na minimum a lidé mnohem častěji ukazovali obrázky. Za 13 měsíců měla skupina 470 členů. Jenže pak se mi přestalo líbit, jak koná zakladatel skupiny. Málo diskutoval (a když, tak divně), minimálně tvořil, rozhodnutí mohl dopředu konzultovat s moderátory, ale nekonzultoval. Soukromá komunikace nepomáhala. Proto jsem se rozhodl skupinu opustit, 6. 2. 2020 založil skoro stejnou, vlastní a za dva týdny měl 500 členů (upřímně mě překvapilo, jak rychle roste). Přestože se neusiluji ji zvětšovat, má v tuto chvíli 2 200 členů a doufám, že neporoste rychleji. Primární je totiž diskuse a ta je na velikost skupiny velmi silná - porovnatelná s násobně většími skupinami. Mám názor, že příspěvků má být tolik, aby člověk, který není den, dva přítomen, dokázal vše nové přečíst. Pokud je toho víc, lidé ztrácí přehled a to se mi nelíbí. Kdo napíše nebo ukáže něco zajímavé, měl by mít šanci, aby to ostatní členové viděli. Diskuse a zpětná vazba jsou nejcennější, co autor může dostat.


 

Je na čase říci, o čem jsou mé dvě skupiny. První je o no-tech akvaristice, druhá o finančních produktech na Slovensku. No-tech akvaristika jsou akvária bez techniky, kterou není v dotyčný moment třeba. Pokud není třeba topítko - nemusí být. Pokud není třeba filtr - detto. Pokud stojí akvárium na okenním parapetu - nepotřebujete světlo. Atd. Odolná a stabilní akvária fungující na rostlinách. Styl, který jde do značné míry proti komerčnímu proudu a ukazuje akvaristiku v základní, syrové podobě. U finanční skupiny se naopak jedná o téma, které teoreticky potřebují všichni. Teoreticky. Protože v reálu lidé finanční otázky odkládají a současně mají plné zuby finančních agentů, kteří s nimi v posledních deseti letech chtěli jít na kafe (čest seriózním finančním agentům). Takže, když jsem tuto skupinu začal komunikovat, lidé se mě ptali: "Ty prodáváš finanční produkty?" Nervozita v očích byla viditelná a dosáhnout, aby taková skupina začala prosperovat, bylo násobně těžší, než u první skupiny. Ale popořadě:

Zákaz vizuálního smogu
Když jsem ve februári založil svá Akvária bez techniky (která není nutná), bylo to docela spontánní. Opět jsem dal na úvod oznámení, aby lidé neděkovali (a aby si tykali). To oznámení je tam dodnes a funguje stejně, jako fungovalo v předešlé skupině. Současně jsem dal do pravidel zákaz reklamy a zákaz takzvaného "vizuálního smogu". Vizuální smog je pojem, který jsem vymyslel, inspiroval mě "světelný smog", kterým se označuje noční osvětlení měst a díky kterému jsou ve městech méně (pokud vůbec) vidět hvězdy. Já za vizuální smog považuji všechna tisíckrát sdílená srandovní videa a příspěvky. Ve skupinách tvoří zbytečný balast, přes který jsou hůř vidět příspěvky členů. Definoval jsem, že členové mohou sdílet jen vlastní články, videa a statusy. Pokud se jim líbí status někoho, kdo není člen, mohou onoho člověka do skupiny pozvat, ať to sám ukáže (a v případné diskusi může i sám reagovat). Sice tak v skupině neuvidím zhruba 2/3 toho, co zaujme jinde, ona 1/3 však ve skupině bude prezentována samotnými autory. Což je super jak pro diskusi, tak pro kvalitu. Nemusím mít ve skupině vše, co vidím jinde.

Záhada dynamiky
Kdybyste se zeptali, jak to, že má akvaristická skupina rostla tak rychle, musel bych říci, že nevím. Nečekal jsem to, překvapilo mě. Napsal jsem sice za roky spousty blogů o akvaristice, netušil jsem ale, že jsem až tak populární. Říkal jsem si, že s trochou štěstí bude růst jako předešlá. Místo toho však rostla násobně rychleji a co víc - od samotného začátku v ní byla živá, velmi silná a příjemná diskuse. Zastavme se u toho. Mám názor, že dynamika diskuse na samém začátku nastartuje skupinu a vydrží. Příklad. Brzy poté, co jsem skupinu založil, zjistil jsem, že existuje jiná, skoro stejná, ale soukromá skupina: Akvárium bez techniky. Místo, abychom se vnímali jako konkurence, jsme se ale se správcem oné skupiny "objali", vyhlásili skupiny za sesterské a vzájemně se podporujeme. Užitek z toho máme oba - rosteme společně a podobně rychle. Je však zajímavé porovnat aktivitu. Sesterská skupina byla méně aktivní, než moje. Myslel jsem, že byla v úvodu podobná a postupně její aktivita klesala, ale ne - byla taková od začátku. Několikrát jsme si o tom se zakladatelem oné skupiny povídali, ten začal pracovat na změnách a zlepšuje se to. Nicméně, je třeba úsilí. Má skupina je aktuálně po osmi měsících stále stejně dynamická, což považuji za důležité - lidé chtějí být tam, kde to žije.

Slušnost a tolerance
Proč tvrdím, že je má skupina úspěšná? Velikostí to není a kupodivu také ne aktivitou - v SR a ČR se najdou další (větší) podobně aktivní akva skupiny. Rozdíl je ve slušnosti. Od prvního měsíce chodí zpětné vazby, jak je lidem ve skupině dobře. Ne, že by konflikty nenastaly vůbec - podařilo se je ale velmi rychle vyřešit. Aktuálně je skupina známá jako příjemná a tolerantní - možná nejpohodovější akvaristická skupina u nás. Lidé si do ní chodí odpočinout po výměnách názorů, které zažijí jinde. Dokonce máme zhruba 100 členů ze zahraničí - je běžné, že někdo napíše příspěvek v angličtině. Zahraniční členové používají automatické překladače - někdo požádá slovensky o radu a do diskuse mu odpoví člověk například z Kanady. Už i německy a rusky se ve skupině komunikovalo. Máme členy doslova po celém světě, což považuji mj. také za znak kvality - proč bychom se jenom my měli přidávat do zahraničních skupin? Proč by nemohla být československá skupina tak dobrá, že se lidé z Německa, Švédska, Maďarska, Slovinska, Holandska, Izraele, Singapuru nebo Japonska budou přidávat? Mohli bychom si víc věřit. Toto například zveřejnil ve skupině člověk, který ilustruje akvaristické knihy:



 

Důslednost a tolerance
Jak toho dosáhnout? Důslednost. Když se měla narodit naše první dcera, moje máma řekla, že nejdůležitější při výchově dítěte je důslednost. Když dám příkaz, musím žádat a dohlédnout na jeho splnění. Vic o tom jsem napsal zde, podstatné je, že s moderováním skupin je to stejné. Stanovíte pravidla a pak musíte dohlédnout, aby byla dodržována. Jak jsou porušena, žádejte nápravu ihned. Nesmí to usnout, NÁPRAVA MUSÍ NASTAT. V praxi pak jako u dítěte člověk dává příkazů relativně málo, ale musí být důsledný v tom, aby byly splněny. Jsem v tomto trochu jiný, než ostatní správci, takže když například, když někdo zveřejní něco, co by neměl, neudělám, že bych to smazal, ale často napíši pod příspěvek, co si o tom myslím a požádám, aby to dotyčný smazal sám. Kupodivu to funguje a je to vnímáno pozitivně. Také se mi osvědčilo, když narazím na někoho potenciálně problémového, si s takovým člověkem pokecat. Občas to dopadlo dobře a člověk, kterého by jinde na místě vyhodili, pochopil, akceptoval, zůstal, změnil a je přínosem. Po zkušenosti ze skupiny kde jsem byl moderátorem, jsem pro moderátory v akvaristické skupině vytvořil interní chat, kde se radíme a kecáme (ve finanční skupině dosud moderátory nemám, protože tvrdím, že zakladatel by měl to nejhorší odpracovat osobně a to nejhorší ještě nepominulo). Finálně lidé přijali, že chci skupinu příjemnou a tolerantní a "nesou" myšlenku dál. Skupina dokonce v pohodě přežila, když jsem na ni měsíc a půl neměl čas - moderátoři se o ni postarali a diskuse běžela. Já následně jen přišel, představil se novým členům a jeli jsme dál.

S finanční skupinou to bylo jiné. Organizuji soutěž finančních produktů Zlatá minca a letos na jaře jsem proto hledal na slovenském FB živé skupiny, ve kterých by se dala diskutovat témata od pojištění po fondy ("živé" = "živá diskuse"). V akvaristické skupině se lidé mohou zeptat na cokoli - hledal jsem něco takové i v oblasti financí a nenašel. Přesněji - existují skupiny, kde se dá poradit o fondech, největší je Papučový investor, neexistuje ale živá skupina, kde by se dalo radit také o produktech bank a pojišťoven - kde by lidé dostávali odpovědi z více stran, nikdo nikomu netlačil produkty, atd. Dokonce ani FB stránky velkých slovenských finančních subjektů neobsahují konstruktivní diskusi - ani takové, které mají oficiálně přes 100 000 fanoušků. Firma často něco napíše - a nic. Žádný komentář, málo lajků. Pokud jsou komentáře, pak kritické nebo stížnosti. Výraznější pozitivní zpětná vazba nastane jen, když společnost zveřejní soutěž nebo nekomerční výzvu/status. Věcná, konstruktivní diskuse o finančních produktech na FB stránkách finančních subjektů NA SLOVENSKU NEEXISTUJE. Což byla příležitost, ale současně brutální stav, protože lidé nebyli zvyklí mít místo, kde se mohou ptát. Fórum Zlatá minca (o finančných produktoch) jsem založil 19. 6. 2020 a přesně tři měsíce od vytvoření skupiny jsme se dostali přes 1 000 členů. Bylo mi předem jasné, že to bude mnohem víc práce, než s akvaristickou skupinou - pravidla a nastavení skupiny jsem tvořil dva týdny. Aplikoval jsem vše, co mi fungovalo dříve, včetně tolerance, slušnosti, zákazu reklam a nezveřejňování poděkování na úvod. Neměl jsem tušení, jak se lidé z finanční oblasti budou ochotni pravidlům přizpůsobit, ale nakonec to nebyl problém - konfliktů nenastalo víc, než v akvaristické skupině a oni filozofii přijali. Co bylo naopak brutálně těžké, bylo samotné budování - veřejnost nebyla zvyklá, že by podobná skupina mohla nekomerčně existovat. Nicméně funguje - ti, kdo radí, nepíší ve fóru názvy svých společností ani v diskusních příspěvcích, zákaz návrhů na soukromou komunikaci se dodržuje, vše je veřejné (vyzvat k soukromé komunikaci může jen autor otázky). Minimum lidí však věřilo. Až postupně, pomalu, se přesvědčovali, že "hej" a začali zvát přátele. Aktuálně je skupina na 1 100 členech a stále roste. Ale byla to ohromná práce. Když jsem byl na zhruba 160 členech, "došli mi přátelé" a musel začít hledat členy jinde, což bylo velmi těžké, protože skupina byla příliš malá, aby jí cizí lidé věřili. Až když jsem se dostal nad 300 a 400 členů, začala vypadat zajímavěji a mě se dýchalo lépe. Nicméně období mezi 160 až 300 bylo peklo. Rozumím, proč na Slovensku dosud podobná živá, všeobecná skupina nevznikla. Projít úvodem mi zabralo několik týdnů, kdy jsem od rána do večera nedělal jiné, než myslel na skupinu a děkoval za každého jednoho nového člověka.



 

Měl jsem výhodu
K uvedenému jsem měl jednu velkou výhodu vůči těm, kdo se v minulosti o něco podobné pokoušeli - neprodávám finanční produkty a dlouhé roky komunikuji s desítkami kvalitních lidí, kteří jsou v odborné porotě soutěže Zlatá minca. Věřit jsem, že kdo má FB, do skupiny se přidá a ano. Přidali se a s nimi další. Což je super, protože kdo se v minulosti o podobnou skupinu pokusil, narazil - byl pro ostatní konkurence. Já nejsem konkurence pro nikoho. Do mé skupiny se může přidat každý finanční expert, který bude kvalitně radit, nebude dělat ničemu reklamu, bude slušný, nekonfliktní a nevtíravý. Protože je ve skupině takových lidí dost, je poměrně rychle demaskován kdokoli, kdo by poradil cokoli neférového. Proto se i tato skupina stala překvapivě snadno slušnou a tolerantní - za což jsem upřímně rád.

Přátelé
V úvodu jsem opět hledal "přátele" - jiné skupiny, se kterými by se dalo růst. Našel jsem skupinu s názvem Menovitě o mene, která je zaměřena víc makroekonomicky a Bavíme sa predajom, která je orientovaná na finanční poradce a založil ji člověk, který finanční poradce školí. Díky jejich podpoře (a podpoře výše uvedené skupiny o investování a malých komunitních skupin) mohla má skupina růst. Přesto jsem zhruba v polovině léta přemýšlel, jak diskuzi ve skupině posunout dál. Bloger Dávid Králik měl nápad udělat ve skupině živý finanční webinár - a hned jsme jeden zrealizovali. Od té doby jsme jich udělali dalších 5, tuto neděli večer se koná sedmý. Nutno říci, že jsem byl v organizaci a vedení webinárů začátečník. Do práce se Zoomem mě zaučovali přátelé a dvanáctiletá dcera, myšlenku jsem však využil i pro akvaristickou skupinu a realizoval živá videa i v ní (a ve skupině o asijské kinematografii, ve které nejsem moderátor, ale také k ní mám blízko). Je to zajímavé, baví mě to, zažívám všechny problémy, které mohu nastat. Pomalu se zlepšujeme.

Je to úspěch, ale spokojen nejsem
V případě finanční skupiny mám smíšené pocity - nikdo se na slovenském FB se skupinou zaměřenou na živou diskusi od pojišťoven po fondy nedostal takto daleko. Skupina existuje, roste, žije, je slušná. Jenže já mám před očima i akvaristickou skupinu a asi nebudu spokojen, dokud diskuse v té finanční nebude stejně živá jako v akvaristické. Kdybych nevěděl, že to jde, byl bych šťasten. Takto vím, že to jde ještě líp a přemýšlím, jak na to (což možná ale není zlé, protože mě to žene dál). Pokud mi dáte podněty a myšlenky jak, budu vděčný. Současně doufám, že mé postřehy pomohou těm, kdo budují FB skupiny. Dejte mi pak zpětnou vazbu, prosím.

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

Kde Rómovia nie sú súčasťou problému, ale jeho riešenia

Maďarov na severe nechcú a Rómov nikde nechcú, opisujú ľudia z Martinovej.


Už ste čítali?